„Vžycky jsem obdivovala umění filmařů a jejich schopnost vyprávět dobré příběhy. Po třech dekádách před kamerou jsem se rozhodla dát peníze do tohoto pokusu,“ uvádí svůj film Madonna, jejíž snímek byl nakonec pro ty, kdo se na projekci dostali, docela příjemným překvapením.

Ojedinělé bučení bylo spíš výrazem nespokojenosti za každou cenu s filmem, který sice určitě není umělecké veledílo a nezapíše se do dějin kinematografie jinak než právě jako režijní debut Madonny, ale je to docela příjemný, s talentem natočený a místy dokonce velmi vtipný příběh několika lidí, jejichž osudy se postupně propojí.

Na první pohled poněkud úchylní outsideři postupně odkládají jednu slupku za druhou až na z gruntu dobré jadérko. Sadomasochista, lékárnice, tanečnice u tyče, muž pod tvrdým pantoflem své dlouholeté partnerky a další – každý má svou obživu, ale také touhy a sny, a navzájem si leckdy bizarním způsobem pomohou se k nim o kousek přiblížit. Naivní, romantické, ale vtipné a natočené se sympatickým nadhledem, který tu mnoha filmům i v hlavní soutěži citelně chyběl.

Nelze sice nepoznamenat, že když Madonna říká: „Vždycky mě inspirovaly filmy Godarda, Viscontiho, Passoliniho a Felliniho a doufám, že jednou natočím něco, co se alespoň příblíží jejich genialitě,“ je to cíl hodně, hodně vzdálený, ale vyšlápla za ním určitě líp, než když se chtěla stát herečkou.

Přijeďte na festivaly do Česka

Již tradičně se na Berlinale prezentovaly nejvýznamnější mezinárodní festivaly, pořádané v České republice. Velkou popularitu si stále drží karlovarský večírek, na který se stalo bezmála prestižní záležitostí dostat pozvánku. Ač začíná až před půlnocí a je tudíž bez jídla, všichni sem míří za dobrou náladou na konci dne.

„Pro nás má berlínský večírek význam především jako první upozornění na náš festival, který letos proběhne od 4. do 12. července, a je proto dobře, že sem lidé rádi chodí. A že je tu příjemná nálada, o tom svědčí i to, že někdy zavítá i ředitel Berlinale Dieter Kosslick, o němž je známo, že se rád dobře baví a má rád dobrou hudbu,“ řekl Právu prezident Jiří Bartoška.

Pro uměleckou ředitelku Evu Zaoralovou a její tým je Berlinale zase příležitostí najít v hlavním programu to nejlepší do informativních sekcí. „Kromě toho v projekcích na zdejším trhu, kde se představují novinky, které ještě neměly mezinárodní premiéry, hledáme i tipy pro naši soutěž,“ řekla Právu Zaoralová.

Zlínský Festival filmů pro děti a mládež zve pravidelně účastníky festivalu k přípitku do společného stánku středoevropských kinematografií na zdejším trhu.

„Viděli jsme tu hodně filmů v sekci Generation, která je zaměřená na filmy pro děti, ale po pravdě řečeno jsem v ní neviděl žádný film, který bych chtěl ukázat dětem – vesměs jsou velmi drsné, politické, sociální,“ řekl Právu umělecký ředitel Petr Koliha a dodal: „Jsem i proto rád, že náš festival si stále drží českou, ladovskou tvář, jsem přesvědčen, že Zlín by si měl tuto tradici zachovat.“ Jako třetí se na Berlinale prezentoval i festival dokumentárních filmů Jihlava, o který byl tím větší zájem, že letošní Berlinale dokumentům výrazně přeje.

O české filmy je zájem

Na filmovém trhu se v oficiálních projekcích nabízely české filmy Občan Havel, Bestiář, Václav a Gympl, a jednalo se i o dalších. „Měli jsme několik jednání o prodeji distribučních práv na filmy Bobule a O rodičích a dětech, a vypadá to na značný zájem, i když konkrétní smlouvy zatím samozřejmě ještě nemáme podepsány,“ řekla Právu Andrea Metcalfe ze společnosti AQS.