Královna soul-hip-hopu zpočátku sází na svižné agresivní rytmy a funky basu (Work That, Just Fine), aby se v další části desky zklidnila ve Feel Like Woman nebo Hurt Again. Ohlušující beaty jsou někdy zejména v baladách až na škodu, ruší při poslechu hlasu této pozoruhodné zpěvačky. Pomalejší kousky jsou na desce obecně slabší v porovnání se svůdně tanečními peckami (Till the Morning), často jim chybí skutečně silné, výjimečné melodie.

Překvapením mohou být poněkud vybočující písničky Fade Away a Come To Me, který více než R'n'B připomínají pop balady 80. let a náladu klávesových kapel jako A-HA. Příklon ke střednímu proudu asi není ničím, co bychom si od této soul-hip-hopové divy přáli, ale naštěstí to hned vyvažuje živočišnějšími skladbami jako je třeba zajímavě temná Roses.

Jako zpěvačka Mary J. Blige ani po mnoha letech v oboru neztrácí nic ze svého lesku a potvrzuje, že šest cen Grammy nedostala nadarmo. Zůstává otázka, jestli byla aktuální spolupráce s mladší generací (Ne-Yo, Pharrell Williams, Usher) skutečným přínosem. Nejlépe to ukáže čas.

Mary J. Blige: Growing Pains, Universal 2008