Na okraji jedné z renesančních knih z majetku německé bibliotéky objevil poznámku z října 1503, ve které Florenťan Agostino Vespucci napsal, že malíř Leonardo pracuje na třech obrazech, z nichž jedním je i portrét Lisy del Giocondové, manželky zdejšího obchodníka.

Objev učiněný v Heidelbergu a zveřejněný ředitelem knihovny Veitem Probstem je převratný. Jde o první písemný záznam o slavném obrazu a zcela potvrzuje teorii o jménu modelky, kterou obhajoval už kdysi první životopisec malíře Giorgio Vasari. Identifikace postavy byla zpochybňována až moderními vědci i fantasty, kteří v ní hledali nejrůznější osoby, včetně odvážného tvrzení, že jde o muže, či dokonce jakýsi pseudoportrét samotného malíře.

Dosud se tušilo, že Monu Lisu maloval Leonardo v letech 1503 až 1506, během florentského pobytu. Z blíže neznámých důvodů obraz obchodníkovi Francescovi del Giocondovi nikdy neodevzdal, ale ponechal si ho trvale u sebe. Odvezl ho nakonec do Francie, kde dílo za značné peníze prodal francouzskému králi Františku I.

Obrazem se nedávno zabýval také italský badatel Giuseppe Pallantini, který prozkoumal florentské archívy a zjistil, že manželka Franceska del Gioconda se za svobodna jmenovala Lisa Gherardiniová a zemřela 15. 7. 1542 v 63 letech. Konec života strávila v ústraní kláštera svaté Uršuly ve Florencii, kam ji přivedla její nejmladší dcera Marietta a kde pak byla Lisa také pochována.