Znaly se s ním tři generace českých umělců, vystupovaly s ním zpěvačky Helena Vondráčková, Marta Kubišová nebo herec Jiří Wimmer.

"Ta zpráva mě velice zasáhla," řekla zpěvačka Helena Vondráčková. "Vím to už několik hodin a ještě se s tím stále nemůžu srovnat. S Karlem Černochem mě pojilo nejen přátelství, ale i čtyři desítky let, kdy jsme se potkávali jako zpěváci na stovkách vystoupení. Nikdy nezapomenu na jeho úžasného Jeana Valjeana, hlavní postavu muzikálu Bídníci, který na začátku devadesátých let odstartoval muzikálovou vlnu v Čechách. Měla jsem tehdy tu čest, že jsem v tomto muzikálu mohla hrát a zpívat s ním."

"Vím, že poslední léta statečně bojoval s těžkou nemocí a myslím si, že jeho smrt pro něj byla vysvobozením z bolestí a útrap. Teď už asi zpívá svůj Nářek převozníka na druhém břehu," dodává chvějícím se hlasem Helena Vondráčková.

Jeden z nejlepších zpěváků své generace

"Karel byl výborný kamarád a vynikající muzikant, hlasově jeden z nejnadanějších a nejlepších zpěváků v oblasti české a slovenské populární muziky," reagoval na úmrtí svého kolegy zpěvák Pavel Bobek. Mnohokrát s ním společně vystupoval, především vzpomenul na rokenrolové večery. Oba spolupracovali s Českým rozhlasem, kde se naposledy setkali před měsícem. Poplácal prý ho po rameni a řekl: "Pavle, živé nás nedostanou...."

Smutná zpráva zaskočila také Evu Pilarovou. Nechtěla, aby to, co řekne, vypadalo jako fráze, protože by si to podle ní Karel nezasloužil. "Pracovala jsem s ním ještě před měsícem. Když zpíval, tak v jeho hlase byla síla. Nenapadlo mě, že by mohl tak brzo odejít," řekla hluboce zarmoucená Pilarová.

Podle hudebního publicisty Aleše Opekara patřil Karel Černoch vedle Karla Hály a Karla Gotta ke třem nejlepším zpěvákům populární hudby co do barvy hlasu, rozsahu a frázování. "Už v 60. letech dokázal některé prohřešky proti češtině zúročit ve prospěch frázování tak, že to mladou generací bylo dobře vnímáno. Osobně si cením nejvíce jeho přínosu právě na konci 60. let, kdy vystupoval především se skupinou Juventus. Tehdy vznikaly skladby jako Nářek převozníka, Ona se brání a Zrcadlo," řekl Opekar.

Tehdejší spolupráce se skladatelem a textařem Pavlem Žákem podle něho znamenala šťastnou tvůrčí kombinaci, z níž vzešla známá písnička Docela obyčejná píseň. V roce 1968 skončila jako stříbrná na Bratislavské lyře, v období normalizace sehrála symbolickou roli a Černoch byl perzekuován. Za kvalitní považuje Opekar i jeho tvorbu ze 70. let včetně nedoceněného alba Letiště.