Článek
Na vaší desce je coververze písně Karla Gotta Lady Karneval. Co vás na ní tak fascinovalo, že jste se ji rozhodli přezpívat?
Kodym: Když vznikla a začala se hrát v rádiích, byl mi jeden rok. Hrála se i po celá sedmdesátá léta a vlastně se hraje dodnes. Odmalička ji mám vytetovanou v hlavě. Na původní nahrávce se mi líbí její temperament, aranžmá a nejvíc ta divoká energie. Několikrát mě napadlo převést ji do rockové podoby, trvá to už asi deset let.
Co vaší verzi řekl Karel Gott?
Kodym: Na to jsem byl strašně zvědavý, a když jsme ji nahráli, přál jsem si mu ji co nejdřív pustit. Naštěstí jsem se s ním zanedlouho sešel při nějakém natáčení pro televizi v karlovarském hotelu Thermal. Pustil jsem mu nahrávku v jeho autě, jemu se líbila, ale já z něho začal páčit negativa naší verze.
Řekl, že tomu snad jedině chybí ten závěrečný vítězný tón. Nakonec došlo ke spolupráci a on nám ten konec pomohl vygradovat. V současnosti vzniká videoklip, který bude celý animovaný. Jednou z postaviček v něm bude samozřejmě i zlatý slavík.
Pokud vím, Karla Gotta jste chtěli mít na desce už před lety.
Kodym: Domlouvali jsme se s ním už při nahrávání první desky Wanastowích Vjecý Tak mi to tedy nandey v roce 1991. Měli jsme tam mít dva hosty, Svatého Vincenta a Karla Gotta. Gott měl ale problém s termínem a Svatý Vincent nevystoupil, protože jsme neměli peníze na jeho honorář. Tenkrát byl strašně slavný a my jsme nemohli vyhovět finančním požadavkům jeho manažera. Karlu Gottovi jsme alespoň v bookletu alba poděkovali za to, že projevil zájem.
Proč jste na kolekci mezi čtyři nové skladby, z nichž dvě jsou původní a dvě coververze, umístili i Variaci na renesanční téma od Vladimíra Mišíka?
P. B. Ch.: Je to nádherná písnička, která oslovila spoustu lidí. Znal jsem ji z rádia z doby, kdy mi bylo asi patnáct. Jedna z prvních baskytarových figur, které jsem se kdy naučil, byla právě z této skladby.
Kodym: Mám pocit, že když jsem chodil na základní školu, měli jsme ten text od Václava Hraběte v čítankách. Z jeho, Kainarových, Gellnerových a Seifertových básniček jsem cítil jakési umělecké vzrušení. Díky nim ve mně rostla láska k poezii.
Na DVD, které je součástí alba, je vedle videoklipů také punkový dokument Václava Kvasničky z roku 1988 ...aby si lidi všimli. To byl vlastně začátek Wanastowých Vjecý.
Kodym: Tenkrát za námi přišel bubeník skupiny Plexis Áda Vitáček a řekl, že se točí film o pankáčích a abychom k němu napsali hudbu. Ano, tak vlastně vznikly Wanastowky. Ten dokument tenkrát běžel v kinech jako předfilm ke snímku Horká kaše, který byl o metalové scéně. Vzpomínám si, že ze dvou třetin seděli v sále metalisti a z jedné pankáči, kteří přišli na předfilm.
Jeho vznik souvisí s perestrojkou bývalého sovětského prezidenta Michaila Gorbačova, protože kdyby to tenkrát neuvolňoval, tak by ani ...aby si lidi všimli, ani Horká kaše nevznikly.
Podle čeho jste písničky na výroční album vybírali?
P. B. Ch.: Nechali jsme to hodně na vydavatelské firmě Universal Music, kde máme člověka, který nás dobře zná. Jmenuje se Marcel Vyšín a sestavil návrh písniček, ve kterém jsme pak udělali jen pár kosmetických úprav.
Kodym: Marcel Vyšín je jeden z mála odborníků na Wanastovky.