Po pohádkovém období, završeném romantickým filmem Andělská tvář se jím režisér žánrově vrací ke komediím, jejichž úspěšnou sérii kdysi započal filmem Slunce, seno, jahody. Kdeže loňské sněhy jsou! Rozhodnutí poskládat celovečerní hraný film z anekdot celkem jasně určí hlavní postavy a prostředí. Obojí je dáno četností výskytu toho kterého typu vtipů v lidové slovesnosti.

Policajti, Židé a doktoři

Ústřední dvojicí bude celkem logicky policajt a učitelka, budou mít děti a nejméně jednu tchýni: bez policejních, školních a domácích anekdot se vůbec nedá začít. Co je zapotřebí dále? Samozřejmě nemocnice, protože bez vtipů typu "doktor k pacientovi: Potřebujete mě, nebo si umřete sám?" a opačně pacientka k doktorovi: "Já jsem to tři neděle nedostala. Já vám taky nic neposílal", se taková legrace neobejde. Dále se hodí klášter s jeptiškami, bordel, nesmí chybět aspoň jeden žid, a aby to celé vonělo současností, je třeba doplnit pár zbohatlíků. Pak už stačí naskládat postavy do odpovídajících místností, parků a ulic, a ty anekdoty seskládat tak, aby jejich přeříkání dalo dohromady jakýs takýs děj. Sex jde samozřejmě napříč vším a opakovaný pohled na holou zadnici to jistí.

Vyprávění bez nápadu a suší herci

Přesně takhle Zdeněk Troška Kameňák napsal a natočil. Některé anekdoty jsou dobré, jiné slabší, zasměje se každý podle svého gusta. Ano, zasměje, ale způsobí to jen a jedině ty anekdoty. Při kdekteré televizní estrádě se lidé anekdotám smějí také a v hospodě rovněž, neboť od toho si je vytvořili a někdo je umí vyprávět lépe, jiný hůř. Stejně tak v Kameňáku Vydra a Paulová je říkají určitě lépe než jejich filmové děti, u nichž až překvapí, jak málo z jejich neherectví tak zkušený režisér "dostal". Nevím, jestli se z takové skládanky vůbec dá natočit něco, co by bylo možné nazvat filmem nejen pro použití filmové suroviny a techniky. Kameňák to určitě není. Prakticky žádná scéna nemá jiný smysl, než aby se příslušná anekdota odvyprávěla, kamera bez nápadu prostě zabírá herce, kteří říkají, co mají říkat, střih místy zjevně napovídá, že s dalšími vtipy se tvůrci (nejspíš těžko a pod časovým tlakem) nakonec rozloučili. U většiny herců (a neherců) se o herectví prakticky nedá mluvit.

Prostě lidová zábava

Na začátku toho všeho je na plátně text, který sděluje, že ač jde o smyšlenku, leckdo se v Kameňáku pozná. Sám režisér pak tvrdí, že natočil "prostě lidovou zábavu". Uvidíme, kolik lidí bude ochotno zaplatit za něco, co mohou zažít u televizních estrád a v hospodě. Možná i dost konec konců, smích je zdravý. A poznat by se podle Trošky "asi mělo" zejména pár filmových kritiků a novinářů, kteří mu leží v žaludku jejich jména přisoudil některým filmovým postavám. Nejspíš potřeboval uvolnit trochu kyselých žaludečních šťáv.

Kameňák ČR, 2003 Režie: Zdeněk Troška, Scénář: Zdeněk Troška, Evžen Gogela, Kamera: David Ployhar, Hrají: Václav Vydra, Jana Paulová, Věra Kuchtová, Tomáš Lipský, Libor Landa, Marek Vašut, Ladislav Županič, Jan Skopeček, Lubomír Lipský, Josef Laufer, Jaroslava Obermaierová