Česká protipirátská unie (ČPU) byla založena v roce 1992 za účelem ochrany autorského práva a potírání všech forem pirátství. Vznikla z Protipirátské sekce Unie videodistributorů, která pracovala v oblasti audiovize již od počátku 90. let.

S ČPU spolupracuje většina filmových distribučních společností a hudebních vydavatelství. Organizace sleduje pirátství v ČR a podniká i právní kroky proti porušování autorských práv.

Nemám doma žádné nelegální kopie

Hned v úvodu diskuze Prchalová čtenáře ujistila, že doma nemá žádné nelegální kopie. "Mám doma pro osobní potřebu nahrané filmy či televizní pořady z televize. To je legální. Hudební CD si kupuji," uvedla.

Odpovědi Markéty Prchalové zde

Česká republika je na tom podle jejího názoru hůře nebo obdobně jako v západních zemích a lépe než v Rusku, Bulharsku a Rumunsku. Naprosté unikum jsou naše příhraniční tržiště nabité padělaným zbožím, pro které jsme kritizováni jak ze strany EU tak USA. ČR je také vnímána jako bezpečný přístav pro internetové online piráty, napsala.

Lidé, kteří data nesdílí a nepoužívají P2P síť, jsou podle jejího názoru zatím relativně v bezpečí, i když pokud stahují ve velkém premiérové filmy, právo porušují.

Došlo i na kontroverzní téma odhadu škod (filmoví distributoři násobí počet stažení z internetu cenou lístku do kina). "Je to podloženo zákonem, který umožňuje požadovat místo skutečně ušlého zisku nárok na náhradu škody na ušlém zisku ve výši ceny licence, obvyklé v době užití díla. Určitě to není tak, že každý, kdo si stáhne film, by v opačném případě zamířil do kina, ale určitě mnozí ano," tvrdí ředitelka České protipirátské unie.