Ten, kdo už tomuto režisérovi nevěří, může zůstat v klidu. Lynch stále umí natočit scénu v obyčejném bytě či na ulici, aby ukázal, jak je celý svět tajemně i groteskně hrozivý a zrádný, plný zneužívaných žen, násilnických mužů, tajené perverze a ozvěn ze záhrobí. Mimochodem od svého nedávného experimentování se sitcomem Rabbits si našel ještě jednu libůstku. Je posedlý králíky, tedy lidmi, kteří na sobě nosí (podle logiky transvestitů) králičí masky.

Jenže tentokrát Lynch umí nejen děsit, ale i překvapit - a to zajímavě. V mezidobí se tento kuchař psychoidních nášupů dal na experimentování s digitální kamerou a opustil manýristickou estetiku filmového plátna, jakou jsme mohli vidět v jeho kýči Mulholland Drive.

Kupodivu mu to jde k duhu - syrové, nenasvícené záběry a drastické, zblízka točené detaily herců jsou v jeho neprůhledném dramatu nečekaným osvěžením. Po půl hodině projekce vás napadne: Světe div se, režisér natočil vizuálně i kompozičně dost abstraktní film, který znalcům připomene spíše Lynchovy začátky a třeba Mazací hlavu.

Jeremy Irons a Laura Dernová

Inland Empire je ale návratem, který ocení spíše skalní fanoušci. Představuje výlet do jiné hlavy, do "labyrintu" představ začínající hollywoodské star Nikky Grace, kterou ztělesnila herečka Laura Dernová, známá i z Lynchových starších děl Zběsilost v srdci a Modrý samet. Nikky dostává šanci zahrát si v novém dramatu Kingsleyho Stewarta (Jeremy Irons) postavu nevěrné manželky Sue.

Ovšem když se skutečně zamiluje do svého hereckého partnera Devona Berka alias Billyho (Justin Theroux), začne se děj jejího slibného filmu nebezpečně podobat skutečnému životu. Jak navíc zjišťuje, jde o remake starého polského snímku 47, který nebyl nikdy dotočen, neboť na příběhu leží tajemná kletba.

První půlka tříhodinového thrilleru této mučené ženské duše až krystalicky odhaluje, v čem je Lynch mistr (a také kšeftař) tajemna. Dovede se obratně pohybovat na hranici různých světů: života, smrti, filmu, fantazie, obsese a touhy, až postavy ztrácejí svou identitu a divák tohoto částečně "filmu ve filmu" přestává sledovat, kdy je Nikky sama sebou a kdy hraje Sue. Chtělo by se říct, že ona je oběma najednou. Sami herečtí představitelé své roli očividně "nerozumí", ale hrají skrz masky - jako Laura Dernová s leskem na rtech a panenkovským make-upem.

Přesto pomalu podléháme této znejisťující optice, v níž jde pohříchu o dost banální věc. Na pozadí pozlátkového světa filmu a města Los Angeles se vydává hezká ženská tvářička napospas světu, zlu i sama sobě. Je nevěrná svému manželovi, kterého se bojí, stejně jako nové žárlivé sokyně. Akorát se boří do "ženského" pekla výčitek, frustrací a ponižujících pocitů z neopětované lásky k obdivovanému milenci.

Bolestné ženské svědomí

Tato milostná hra nás vrhá do úzkostného a děsivého labyrintu - ženskému vnitřnímu impériu (Inland Empire), kde je vše možné. Nikky/Sue se setkává s dřívějšími Devonovými/Billyho milenkami, které se před ní ostentativně chlubí krásnými prsy. Je zbitá mužem, stává se kurvou na ulici v Los Angeles, utíká před pomstou sokyně se šroubovákem i nalézá "zakletou" polskou herečku z nedotočeného filmu (zahráli si tu i polští herci).

Film lze považovat za trochu mužsky režírovaný obraz bolestného ženského uvědomování si sama sebe a osvobozování se, ale klidně jej můžete "nechat proběhnout" kolem, aniž byste namáhavě rozklíčovávali psychoanalytické symboly a spletité, nelogické náznaky.

Pomalu plynoucí, úsporné dialogy, hypnotizující obraz a podmanivá hudba navozují samy o sobě napětí, v němž se zdá být každá chvíle zrádná, erotická a naplněná posedlostí. Taková nebezpečná jízda vám zaleze za nehty, stejně jako výborná hudba Angela Badalamentiho. Ale už třetí hodina tohoto nakonec nekonečného bijáku je fyzickým utrpením pro každého, kdo tímto drasťákem lidských duší není zrovna posedlý. Délka je tentokrát bohužel na škodu.

Inland Empire

USA, Polsko, Francie (2006), 172 min.

Režie a scénář: David Lynch, hudba: Angelo Badalamenti. Hrají: Laura Dernová, Jeremy Irons, Justin Theroux, Harry Dean Stanton