"Proč jsem se stal hercem? Protože jsem odjakživa cítil obrovskou potřebu komunikovat. Když jsem byl dítětem, neuměl jsem mluvit. Musel jsem studovat divadlo, abych se naučil jazyk. Být hercem možná znamená prožít znovu své dospívání, které jsem nikdy neměl," vyznal se v nich.

Mladík z rozvedeného manželství, o něhož se starala ulice víc než matka, se díky kamarádovi dostal do Paříže. "Když jsem šel poprvé do kurzu, vůbec jsme nevěděl, jak se píše Pyrrhus nebo Andromache. Myslel jsem, že to jsou jména psů."

Z prvních filmů stojí za zmínku Dva muži ve městě, kde hrál i Jean Gabin, i když s ním Gérard neměl jedinou scénu. Následovaly další, kdy se stal hvězdou francouzské kinematografie schopnou oslovit i Hollywood. V knize dopisů je však zajímavější osobní život. Láska s Elisabeth, nevěry, odchody a návraty, obvinění milovaného syna Guillauma z obchodu s drogami. Matku poprvé v dopisu oslovil Liletko.

"Dala jsi mi všechno tajně," pojmenoval její odstup. Účet si vyřizuje s otčímem Dédém, který pro něj měl jen křik. A potom si vypráví s kamarády herci. Je to upřímné čtení, bez servítků, ale přitom udržuje lidskou i kolegiální úroveň. Souzní s postavou Josiany z filmu Příliš krásná pro tebe režiséra Bertranda Bliera. "Tři hodiny jsem se milovala. Ještě teď mě bolí za krkem," obrací se dívka v metru na souseda. "A proč mi to říkáte?" "Protože láska je dar, o který se chci rozdělit."

Gérard Depardieu: Ukradené dopisy, Nakladatelství XYZ, přeložil Jiří Žák, 221 stran