Ve svých dílech se Lustig opírá o svůj bohatý osud a životní zkušenosti. Jako patnáctiletý byl odsunut do terezínského ghetta a potom prošel koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald. V dubnu 1945 uprchl z transportu smrti do Dachau a skrýval se v Praze.

Také hrdinka jeho románu Dita prošla terezínským ghettem a poté koncentračním táborem Auschwitz-Birkenau. Přežila hrůzy nacistických vyhlazovacích táborů a spolu s ostatními, kteří měli stejně štěstí, se snaží po válce v Praze žít normálním životem.

Po útěku z transportu se Lustig účastnil květnového povstání. Po válce studoval žurnalistiku. V roce 1948 se jako dopisovatel účastnil izraelsko-arabské války. Působil také jako scénárista Československého filmu. Podle jeho scénářů byly natočeny filmy Modlitba za Kateřinu Horovitzovou, Transport z ráje, Démanty noci a Dita Saxová.

V roce 1968 emigroval do Spojených států, kde přednášel na několika univerzitách. Nyní se na Univerzitě Karlově v Praze a na univerzitě v Minnesotě věnuje výuce tvůrčího psaní. Je rovněž prezidentem projektu Česká hlava, který byl založen na podporu vědecké a technické inteligence.