Film Slon, který jste přijel ukázat karlovarskému publiku, vyhrál canneský festival. S jakými pocity jste Zlatou palmu přijal?

Nejsem zvyklý vyhrávat, takže ten tlak, který člověk v takové situaci pocítí, je skutečně velký a musíte se s ním nějak vyrovnat. Máte cenu a najednou jsou tu média, pozornost, každý s vámi chce mluvit. Působí to trochu matoucím dojmem, ale je také pravda, že to umožní spoustu dalších věcí, na které by člověk předtím nepomyslel.

Na co tedy teď myslíte?

Ještě o tom nechci mluvit.

Náš film osobitým způsobem mapuje násilí na středních školách. Byl pro vás inspirací konkrétní případ masakru ve škole v Columbine?

Inspirací ano. Ale ke střelbě bohužel dochází i na jiných školách, takže to rozhodně není rekonstrukce jednoho konkrétního případu. Ve zprávách, v tisku, všude toho tehdy bylo tolik, že se nabízelo natočit dokument. Ale měl jsem pocit, že to díky svým předchozím zkušenostem s hraným filmem (např. Dobrý Will Hunting - pozn. red.) mohu udělat jinak.

Jak jste vybíral obsazení?

Dohodli jsme se s producenty, že obsadíme skutečné děti ze středních škol. Dali jsme inzerát a na jeho podkladě probíhal dlouhý a složitý výběr osmi hlavních postav. S těmi jsem pak pracoval dlouho před natáčením - neučil jsem je jen hrát, ale zajímaly mě věci z jejich skutečného života, a to jsem pak také použil do filmu. Pro některé studenty je totiž střední škola báječné místo a pro jiné peklo na zemi.

Dostal jste Zlatou palmu, ale pokud vím, přijetí vašeho filmu kritikou není jednoznačné. Jaké jste tedy měl ohlasy?

Ve Spojených státech se Slon ještě nehrál. A pokud jde o Cannes, většina francouzské kritiky ho přijala dobře, ale někteří Američané mi už tam vyčítali, že věci jen popisuji, že nehledám příčiny. Ale já jsem je opravdu hledat nechtěl. Chtěl jsem natočit film, který popisuje vyvrcholení situace a nechat na divákovi, aby si z útržků života několika dětí poskládal vlastní vysvětlení.

Není to třeba i tak, že žádné jedno vysvětlení neexistuje?

Těch důvodů může být dokonce tolik jako diváků v kině.

Jaké je vaše vlastní vysvětlení?

Mám říkat to, co jsem nedal do filmu? Tak dobře. Myslím, že to je ztráta komunikace, "slon", který je pohozený někde v rohu obýváku a nikdo ho nevidí. Ti lidé ztratili víru v budoucnost, každý žije svůj život příliš sám, lidské osudy se míjejí. Myšlenky vyjádřené slovy jako skončit, zmizet, umřít jdou s osamělostí ruku v ruce. Někteří lidé je naplní.

Tipy Novinek
Fotogalerie z festivalu
Festivalový deníček Tomáše Baldýnského