Článek
České filmy se tak mohou porovnávat s porovnatelnými a domácí publikum se seznamuje s neznámými snímky i tvůrci. Je to záslužné zvlášť v této době, kdy se v zahraničí začíná mluvit o tom, že ve východní Evropě (Rumunsku, Polsku, Maďarsku) se ve filmu opět něco zajímavého děje.
Stále vitálněji se prezentuje polská kinematografie, kterou zastupují festivalové hity: Z odzysku Slawomira Fabického je realistické morální drama z polského Těšínska, v němž se mladý sportovec - boxer nechá kvůli lásce a penězům zatáhnout do světa podsvětí a mafie, aby nakonec přišel o všechno. Povídkový film Óda na radost nabízí tři příběhy dnešních mladých Poláků, kteří těžce hledají své místo ve společnosti a nakonec odjíždějí jako tisíce dalších za sny a za prací do Británie.
Dánové v Praze, Švýcaři v Polsku
Sekce nabízí i nový film Optimisté slavného filmaře Gorana Paskaljeviče, který nedávno předsedal porotě MFF Karlovy Vary. Velkolepý příběh téměř hluchého Beethovena, který se snaží dokončit Devátou symfonii, ukáže loňský film Agnieszky Hollandové Copying Beethoven.
Rumunská kinematografie, o které se ve světě začíná mluvit s velkým uznáním jako o nové Argentině, je zastoupena dramatem rumunského pádu socialismu 12:08 Na východ od Bukurešti. Zpestřením je dánský snímek Praha, který natočil Christian Madsen v našem hlavním městě mimo jiné s představitelem záporného hrdiny posledního Jamese Bonda Matse Mikkelsenem. Dozvíte se v něm, jaké to je, když se v socialistickém Československu skrýval dánský homosexuál - a po smrti si pro jeho ostatky přijíždí syn.
Švýcarský snímek Jako zloději Lionela Baiera představuje road movie o Švýcarech, kteří hledají v Polsku předky a cestují po východní Evropě kradeným vozidlem. Naopak švýcarská rekonstrukce pádu firmy Swiss Air, která otřásla tamní společností, je Grounding Michaela Steinera a Tobiase Fuetera. Pozornosti by nemusel uniknout jedna z mála ukrajinských filmů Pomerančová láska (Orangelove), který se dotýká tamní revoluce, stejně jako pozoruhodné dokumenty z Bosny.