Článek
Po poslechu alba Heart of Everything zůstanou v posluchačově paměti hlavně mohutné zvukové plochy, jakási masa, která se velmi pomalu přelévá nahoru nebo dolů. Nezapamatuje si výrazný riff nebo sólo, ale především refrény, v nichž zpěvačka ze všech sil šplhá do značných výšek a chvílemi spíše křičí. Dlouhé klenuté refrény jsou místem, kde je soustředěna většina melodických nápadů.
Z alba čiší snaha o vyvolání jakési mýtické, chcete-li "gotické" atmosféry. Exploze sborů jako z Orffa ale nemohou zakrýt skladatelskou nejistotu. Je třeba ocenit opracování mohutně působícího zvuku, jenže všude až příliš vládnou univerzální vše zakrývající plochy (je jedno jestli použijete klávesy, nebo pravý symfonický orchestr, pořád je to jen plocha).
Když k tomu přičteme, že kytary jsou často v pozadí a zpěvačka pracuje se svým hlasem popovým způsobem, dojdeme k jasnému závěru, že tohle vlastně není metal. To sice není samo o sobě žádná katastrofa, ale co na to řeknou milovníci temnoty, kteří takovéto kapely vyhledávají?
Within Temptation: The Heart of Everything, Sony BMG 2007