Těžištěm se pochopitelně stal Angkor, nejvýznamnější archeologická lokalita regionu "uvězněná" v džungli severozápadní Kambodže. Komplex se dvěma stovkami chrámů a paláců včetně legendárního Angkor vatu na celkové ploše přes 400 čtverečních kilometrů pro novodobý svět objevil až v roce 1860 Francouz Henri Mouhot.

Sedmadvacet panovníků vyspělé civilizace tu sídlilo od roku 802 do roku 1431, kdy říše neodolala tlaku sousedního výbojného Thajska. A je vskutku, co si prohlížet.

Desítky artefaktů - buddhistických i hinduistických, kamenných i bronzových soch, stříbrných šperků, reliéfů, v nichž se dostávají ke slovu démoni, strážci svatyní, soupeřící i spolupracující bohové, apsary - tančící nymfy, jejichž posláním bylo bavit božstvo.

Pomohla i Paříž

To vše doplňují dokumentární filmy, makety třeba centrálního chrámu s věžemi, svatyněmi a galeriemi i umělých vodních nádrží, z nichž největší zadržovala až 30 miliónů kubíků vody. Kromě Národního muzea v Phnompenhu je zapůjčilo také Národní muzeum asijského umění v Paříži.

Pokud expozici adresovat nějakou výtku, pak jednu, jež není míněna zcela vážně. Úplně opomněla mladou ženu, která Angkor zpopularizovala zejména mezi mladými jako málokdo. Hollywoodská hvězda Angelina Jolieová, která tu točila kultovní Laru Croft, přiměla nejen své fanoušky sáhnout do peněženky a finančně podpořit další výzkum Angkoru.