Objevnou výstavu připravila historička umění Ivana Kyzourová. Krok za krokem vidíme bohatnoucí společnost: vznikají znovu nákladné stavby, objednávají se cenná zlatnická díla, malby i plastiky a šlechtici, zbohatlí podnikáním a žijící v tolerantní stavovské monarchii, mají dostatek prostředků na to, aby vyráželi na výpravy do světa, za vzděláním i za poznáním.

Bohuslav Hasištejnský poznal důvěrně Itálii. Počínal si tu však jinak než někteří jeho vrstevníci. Na jih se vydal i jeho přítel Půta Švihovský z Rýžmberka, nejvyšší sudí království, který si z cest domů přivezl opici, zřejmě makaka, který dovedl umně napodobovat lidská gesta. Hasištejnského ale víc než kuriozity lákal humanismus. V Itálii si opatřil první tištěné knihy a doma si vybudoval nákladnou a na své poměry velmi rozsáhlou knihovnu.

Texty z 15. století

A měl v ní i opravdové unikáty. Jedním ze vzácných exponátů výstavy je třeba prvotisk Deseti knih o architektuře od nejslavnějšího z renesančních architektů Leona B. Albertiho, snad nejznámější umělecký traktát 2. poloviny 15. století. Bohuslav si ho koupil přímo v Itálii a severně od Alp jde snad o první doložitelné vlastnictví této edice!

Českého humanistu jistě zaujala i výtvarná renesance, ale stejně tak ctil i pozdní gotiku a z italského umění si vybíral, co bylo jeho středoevropskému srdci nejbližší. Ostatně podobně na tom byl i jeho bratr Jan Hasištejnský, který byl v Benátkách přímo ohromen sochařským dílem Giuda Mazzoniho, jehož naturalismus měl blízko k zaalpské gotice. Mazzoni stál dlouho stranou zájmu "ortodoxních" badatelů renesance, dnes však víme, že jeho tvorba byla její důležitou součástí.

Tuto málo známou tvář italského umění 15. století připomíná na pražské výstavě krásný obraz Kristus nesoucí kříž od Lorenza Costy, který náležel k obdivovaným malířům ve Ferraře ve stejné době, kdy tam Bohuslav Hasištejnský získal doktorát kanonického práva.

Motivy smrti, zmaru, nestálosti

Vedle oslavy humanismu expozice přináší řadu dokladů, které se týkají i dobové životní skepse. Motivy smrti, zmaru, nestálosti, rozkladu, to vše zastupují v originálech i ve fotografiích ikonograficky zajímavá díla, jako je třeba tzv. Brigita - mrtvola ženy v životní velikosti ve stadiu totálního rozkladu nebo náhrobek Jana Hasištejnského od sochaře Ulricha Creutz s vyobrazením zemřelého jako kostlivce.

Uměleckým magnetem výstavy jsou pak skvosty ze Svatovítského pokladu, cenné relikviářové busty sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Víta, které daroval kapitule sám král Vladislav. Kult českých patronů, zejména sv. Václava se týkal i Bohuslava Hasištejnského, který mu v roce 1489 věnoval své dílo - Žalobu ke sv. Václavu.

Hasištejnský jako jeden z prvních českých humanistů po léta působil jako sekretář na Pražském hradě a měl na starosti osobní korespondenci Vladislava II. Jagellonského. Možná tehdy nejlépe pochopil něco z české povahy a mentality, která sužuje tuto zemi dodnes. V bohatě ilustrovaném katalogu se dočteme i úvahy Bohuslava Hasištejnského nazvané O vlasti. Mimo jiné napsal: Co jenom království hubí? - Stálá nestálost pánů. Copak nás oslabuje? Zištnost, jež rozmrhává vše.

Konec života strávil Bohuslav v ústraní na hradě Hasištejně, rozčarován poměry ve společnosti i v církvi, které komentoval se sžíravým sarkasmem. 

Rozhovor se smrtí

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic - básník jagellonské doby.

Císařská konírna Pražského hradu, do 1. července denně od 10 do 18 hodin.

Kurátorka Ivana Kyzourová, architekti expozice Pavel Kolíbal a Petr Tej. Katalog vydal KANT. Vstupné: základní 120 Kč, snížené 60 Kč, rodinné 180 Kč.