Článek
Z čeho pramení silná pozice ska na české hudební scéně?
Jiří Sýkora (baskytara, zpěv, perkuse): Boom ska k nám přišel mnoho let poté, co začal fungovat ve světě. Byla to přirozená reakce, u nás to je vždycky trochu pomalejší. My se ale necítíme jako ska kapela. Používáme vlivy, ale nejsme ortodoxní. Hlásíme se k tzv. třetí vlně ska, která je veselejší, nevázanější, není tak konzervativní.
Z tradičního ska 60. let se v ní používají pouze vlivy. Může se v podstatě zkusit všechno, s tím, že se to lidem, kteří poslouchají tradiční ska, nemusí líbit.
Jaký hudební styl jste dosud do své hudby nezakomponovali?
Karel Kolesa (trubka): Hip hop. Na naší nové desce je disko, metal, swing, ale hip hop ne.
Sýkora: Nezkoušeli jsme hip hop a bratry Nedvědy.
Hiphopová přiznávka ale na desce je. Hlásíte se k domovské Plzni, což připomíná to, jak se rappeři hlásí ke svému klanu či místu, odkud pocházejí.
Kolesa: Většina z nás je z Plzně nebo se tam zabydlela natolik, že tam už hodlá zůstat. Já jsem výjimka, jsem ze Strakonic. Všichni jsme ovšem tak trochu plzeňští patrioti.
Sýkora: Nebylo to prvoplánové, vzniklo to ze situace. Napsal jsem písničku Pavlačová story, která je o plzeňském předměstí Bory. Až potom jsem zjistil, že na Borech není jediný pavlačový dům, kromě věznice. Následně jsme si uvědomili spoustu souvislostí. Třeba to, že v Plzni fungoval Josef Kajetán Tyl, má tam divadlo a je tam pochovaný. V české hymně nechal ve Fidlovačce zaznít slova Kde domov můj, kde domov můj, a hned si odpověděl - Bory.
Do jaké míry jsou příběhy z vašich textů na desce skutečné?
Sýkora: Jak které. Skandinávská ženská je o mé bývalé přítelkyni, která sice ze severu nebyla, ale měla podobnou vizáž. Krutej John je příběh, který napsal náš zpěvák Míra Cisler a já ho pak předělal. Nerovnej boj je reakce na nesmyslný zákon o větším než malém množství a Za pecí je o podnikavcích, kteří z titulu své funkce či moci se svými podřízenými zametají. Většinou je v tom vlastní zkušenost, i když řada textů jsou úplné hovadiny.
Má mezi vašimi veselými texty místo i politické či společenské téma?
Sýkora: Ska je původně velmi politická záležitost, ale my jsme apolitická kapela. Protestsongy mě moc nezajímají, protože když budu chtít řešit politiku, budu politik. Já ale chci dělat muziku, u které lidé odpočívají. Když se nějaký politický námět v textech objeví, je to tím, že si jako autor nemohu pomoci. Navíc se snažím, aby v tom byl vždycky nadhled.
Na vašem albu jsou coververze písniček od skupin Judas Priest a The Pogues. Co vás k nim přivedlo?
Sýkora: Když heavy metal začal fungovat, byl jsem v adolescentním věku, takže mě to trochu štrejchlo. Naštěstí mám o pět let staršího bratra, který mě vedl k tomu kvalitnějšímu metalu, což jsou právě Judas Priest. The Pogues miluju od konce osmdesátých let. Mám všechny desky, ale bohužel jsem nikdy nebyl na jejich koncertu.
Co vás v nejbližší době čeká?
Kolesa: Máme spoustu koncertů. 24. ledna hrajeme například v pražském Rock Café a 13. února vystoupíme rovněž v Praze, v klubu Roxy, před finskou skupinou Leningrad Cowboys.