Článek
V úterý 12. prosince vystoupil soubor ve zcela zaplněné brněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie a o tři dny později v pražském kostele sv. Šimona a Judy, rovněž obsazeném do posledního místa. Zájem o sbor, který předcházela vynikající pověst, byl pochopitelný. Nejen proto, že Sirin sklízí úspěchy v Rusku i v mnoha evropských zemích, ale v adventním čase budil program, sestavený z pravoslavných lidových vánočních her a zpěvů, v pražském publiku pochopitelnou zvědavost.
Šest mužů a sedm žen nezůstalo své pověsti nic dlužno. Uspokojili jak ty, kteří přišli za krásným zpěvem, tak i milovníky folklórních obyčejů. První skupinu nadchly krásné rovné hlasy, s nimiž soubor pracuje klasickým sborovým způsobem, zvukově vyváženým a dynamicky vystavěným, ve vícehlasých pravoslavných chorálech dokonale intonačně sladěným, zatímco ve folklórních zpěvech dosahuje, zejména v ženských hlasech, adekvátně drsnější a křiklavější zvukové kvality.
Publikum Sirin zaujal i nádhernými, bohatě zdobenými ženskými kroji s vyšívanými šátky a čepci. Kolem centrálně umístěné ikony Bohorodičky s dítětem se odehrál sedmidílný cyklus zpěvů a her od zvěstování andělů až po oslavu narozeného Krista. Místo v něm dostala i stará lidová hra o Herodovi a Ráchel, kterou soubor sehrál v jednoduché stylizaci, kostýmy i inscenační tradicí připomínající české a zejména moravské lidové hry.
Největší působivosti však Sirin dosáhl v mohutných vícehlasých chorálech velebících Bohorodičku a Kristovo narození. Publikum ocenilo Sirin bouřlivým aplausem a vynutilo si i několikanásobný přídavek. Pravoslavné Vánoce tak opravdu důstojným způsobem zakončily celoroční program 1. ročníku festivalu Ruská sezóna 2006 v Praze.