Článek
Proč jste natočili akustické koncertní album Get On With It?
Jedním důvodem bylo, že jsme dlouho nenatočili živou desku. Dalším důvodem je, že jsme chtěli nabídnout desku, která všem přiblíží koncert. Když na něj lidé přijdou a líbí se jim, chtějí si odnést domů něco podobného, co jim ho připomene. Živé album ukazuje tvář, kterou má nyní Chumbawamba. V řadě aspektů jsme stále popová kapela, která ale nyní stojí ve světě folku. Protože je akustická koncertní deska mixem nových a starších písní, lidé mají šanci slyšet známé skladby v novém podání.
Co vás láká na folku, k němuž máte nyní nejblíže?
Politicky je folk velmi zajímavý, protože je jedním z hudebních žánrů, který nikdy nebyl módní, takže v něm panuje svoboda dělat si, co chceš. V popu se politika objevuje a mizí, ale ve folku je stále přítomná. Plyne to z názvu žánru, protože je to hudba lidí, vypráví běžné lidské příběhy. Máme o folk velký zájem a uznáváme ho.
Jaké to je hrát akusticky?
Je to velmi zajímavé, je to úplný protiklad ke zkušenostem z elektrického hraní. Líbilo se mi hrát elektricky v osmi lidech, protože to bylo jako divadelní představení, muzikanti měli různé kostýmy, blikala tam světla jako na party, byla to show. Nyní jsou koncerty mnohem intimnější a vztah s publikem je těsnější. Můžete se zasmát nebo vyprávět příběhy, nekončíme u pouhého ohlášení další písně, více vyprávíme a jdeme k podstatě.
Myslíte si, že hudba může něco změnit?
To je zajímavá otázka. Je fajn slyšet, když někdo říká, že nějaká píseň změnila jeho život a názory. Z vlastní zkušenosti vím, jak na vás působí různé podněty a vy měníte své názory. Jsou jich stovky a stovky, může to být demonstrace, které jste se účastnil, nebo článek v novinách, ale taky hudba. Ráda si myslím, že naše hudba je součástí toho, co mění lidi, ale bylo by arogantní tvrdit, že naše hudba změnila životy lidí... Rádi bychom však tomu k přispívali.
Jak vnímáte současnou vládu labouristů?
Když v roce 1997 nastoupil Tony Blair, bylo jasné čemu labouristé oponují, ale až odstoupí, nevím co přinesou příští volby. Labouristé opustili to, s čím se zrodili. Je hodně lidí, kteří nikdy neodpustí Tonymu Blairovi, že nás zatáhl do války v Iráku. Na druhou stranu musím říci, že jsme byli už v době nástupu labouristů docela skeptičtí, protože jsme se obávali nakolik museli změnit svou politiku, aby byli zvolitelní. Labouristé už nejsou labouristy a projevy mladých vůdců britských konzervativců zní levicověji než labouristé. Je to směšné, strana v opozici chce za každou cenu oponovat. Je to jako když se rvou školáci. Když jedni vyhrají, druhé vyženou a ti jim to příště oplatí. Je to směšný systém. Politika je hra a dělá se jen kvůli kariéře. Nejzajímavější na tom je, že v demokratickém systému, kde je svoboda volit, stále více lidí říká, že na tom neparticipují a k volbám nechodí.