Hlavní obsah
 

Žij a nech žít, prohlásil u soudu muž, který přítelkyni ubodal 21 ranami

„Žij a nech žít“, je podle jeho vlastních slov životní motto Tomáše Nálevky (35), který podle obžaloby ubodal svou přítelkyni jedenadvaceti ranami nožem. Nálevka v pondělí u pražského městského soudu vinu přiznal, nesouhlasí však s právní kvalifikací činu. Pokud bude odsouzen, může za trýznivou vraždu dostat až dvacetiletý, případně i výjimečný trest.

 
Žij a nech žít, prohlásil u soudu muž, který přítelkyni ubodal 21 ranami

Nálevka podle obžaloby ubodal svou přítelkyni v jejím bytě v pražských Letňanech téměř na den před rokem. Po předchozí hádce ohledně jejich rozchodu na ženu zaútočil nožem s více než osmicentimetrovou čepelí. Své dlouholeté partnerce zasadil jedenadvacet ran do hlavy, hrudníku či břicha.

Žena ještě několik minut po útoku žila, zemřela na vnitřní krvácení, probodnutou plíci a další zranění. Muž poté podle žalobkyně sebral platební kartu zavražděné, klíče od jejího auta, elektroniku a několik šperků a odjel přes Ostravu na Slovensko, kde ho po jedenácti dnech od vraždy zadržela policie.

„Cítím obrovskou vinu a lítost nad tím, co se stalo. Přijímám vinu, ale nesouhlasím s právní kvalifikací,“ prohlásil na úvod své výpovědi Nálevka. „Samozřejmě to bylo trošičku jinak, není to tak, jak to popsala obžaloba,“ pokračoval muž a přečetl své připravené prohlášení (či „svědectví člověka, který přišel o vše, co mu přišlo drahé“, jak prohlášení uvedl), ve kterém popsal svůj vztah se zavražděnou, okolnosti její smrti a své následné jednání.

S partnerkou byli prý společně 11 let, poslední roky podle svých slov začal přemýšlet o rozchodu. V inkriminovaný den se prý definitivně rozhodl, že ženu opustí, a začal pít. „Trápil jsem se myšlenkou rozchodu s ženou, kterou miluji, ale nebyl jsem schopen tolerovat její jednání,“ řekl Nálevka.

„Příčinou byla upozaděná špatnost,“ prohlásil Nálevka a pokračoval, že v osudný březnový den mu ji prý zavražděná vmetla do obličeje.

Nálevka byl v tu chvíli prý naštvaný, unavený a opilý. „Neměl jsem nad sebou vládu, vše muselo proběhnout velmi rychle,“ vzpomínal obžalovaný. Pak si prý jen pamatuje, jak sedí vedle umírající přítelkyně, která se mu údajně před smrtí omluvila. „Lituji, že jsem jí nestihl říci, že se jí také omlouvám. Nenapadlo mě zavolat policii, byli jsme tam sami, ve svém vlastním vesmíru,“ vypověděl Nálevka.

Po činu schoval tělo partnerky do postele, obul jí bačkory a přikryl ji peřinou.

Den po vraždě vzal partnerčinu octavii a odjel do Ostravy, protože prý „musel být co nejdále od zavražděné“. Odtud putoval na severní Slovensko do Spišské Staré Vsi, kde plánoval své další kroky. „Buď se upiji k smrti, nebo se půjdu přiznat. Takový byl můj plán.“ Než ale stačil učinit tak či tak, zadržela ho slovenská policie a následně ho vydala k trestnímu stíhání do ČR.

Nálevka odmítl, že by zavražděné ženě ukradl platební kartu (ze které podle spisu vybral 28 000 korun) či auto, protože je měl prý „běžně k dispozici“.

„Nikdy si to neodpustím. Vždy jsem se považoval za svobodomyslného člověka. Žij a nech žít,“ prohlásil během své výpovědi.

„Je to hajzl, věděl jsem, že ji okrade dřív nebo pozdějc,“ uvedl u soudu otec zavražděné ženy a nastínil svůj pocit ohledně obžalovaného: „Když budu stát někde u schodů, tak mě shodí a pak řekne 'tchán spad‘."

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků