Hlavní obsah
Armádní speciál přivezl ostatky tří zabitých českých vojáků z Afghánistánu v srpnu 2018. Foto: Jan Handrejch, Právo

Vítal smrt českých vojáků, půjde před soud

Za podíl na zločinecké agresi proti afghánskému lidu našli svůj spravedlivý trest z rukou tamních mudžahedínů. To je jeden z několika diskusních příspěvků na internetu, kterým měl Antonín D. z Plzně schvalovat zabití tří českých vojáků v Afghánistánu sebevražedným atentátníkem v srpnu 2018.

Armádní speciál přivezl ostatky tří zabitých českých vojáků z Afghánistánu v srpnu 2018. Foto: Jan Handrejch, Právo
Vítal smrt českých vojáků, půjde před soud

Vyplývá to z obžaloby, kterou na 71letého důchodce podalo pražské vrchní státní zastupitelství pro zločin podpory a propagace terorismu. Hrozí mu až 15 let vězení.

Podle státního zástupce Martina Bílého obviněný muž ve svých komentářích vyjadřoval sympatie k útoku na české vojáky a veřejně vychvaloval i jeho pachatele. „Tyto příspěvky přesáhly hranici svobody projevu a svobody volně vyjadřovat své názory, neboť obviněný, zjednodušeně řečeno, schvaloval jednání vraha a vraždy,“ stojí v obžalobě, s jejímž obsahem se Právo seznámilo.

Je to prý šikana

Sám obviněný důchodce trestní stíhání vnímá jako šikanu a psychoteror, který proti němu dříve vedla Státní bezpečnost za jeho protikomunistické názory. „I v tomto případě jsem vyjádřil pouze svůj názor, na což mám z Ústavy právo, a mohu ho přeci prezentovat, jak uznám za vhodné. Je směšné tvrdit, že tím podporuji terorismus. Pokud bych jej skutečně podporoval, musel bych ho tvořit a zúčastnit se toho,“ hájil se Antonín D.

Sebevražedného atentátníka podle svých slov nazval afghánským národním hrdinou proto, že odpálit se a zemřít ve prospěch státu, kde byl doma, je hrdinský kousek. „Obdobně je u nás za takového hrdinu považován Jan Palach, který se také obětoval ve prospěch státu,“ prohlásil obviněný muž.

Podle něj zabití vojáci tam nešli z přesvědčení nebo zájmu, ale jen kvůli penězům. „Cítím lítost nad těmi lidmi v Afghánistánu, neboť jsou oběťmi. Partyzánskou válku domácího obyvatelstva vůči agresorům nelze považovat za terorismus, ale za jejich právo. Oni jsou tam doma. Navíc násilí, které tam páchá USA a jeho spojenci v NATO, rodí jen další násilí,“ vypověděl dále Antonín D. s tím, že už v minulosti také veřejně kritizoval agresi vojsk bývalého Sovětského svazu v této zemi.

Jinak to ale vidí státní zástupce. „Motivací sebevražedného útočníka byla snaha odradit armády NATO od působení v Afghánistánu, kde pomáhají udržet bezpečnost, pořádek a samotné základy ústavního zřízení Afghánské islámské republiky. Útočník chtěl svým jednáním výrazně narušit působení vojenských jednotek NATO, což by vedlo k dramatickému zhoršení bezpečnostní situace v zemi,“ napsal Bílý do obžaloby.

Podle soudních znalců jsou intelektové schopnosti obviněného muže, který je vystudovaný inženýr, vysoko nad průměrem. „Svá ideologická a politická přesvědčení, která ventiluje, vnímá jako správná a prospěšná pro blaho společnosti. Proto jsou z jeho pohledu ospravedlnitelná,“ konstatovali znalci.

Pokud soud pošle Antonína D. do vězení, nebude to pro něj nic nového. Strávil tam několik let za minulého režimu jako nepřítel státu. Poprvé se dostal za mříže v roce 1977, kdy se bez povolení pokusil vycestovat do tehdejšího západního Německa.

Napsal Husákovi

Po propuštění z výkonu trestu nemohl sehnat práci odpovídající jeho vysokoškolské kvalifikaci a skončil jako topič. V zoufalství napsal dopis prezidentu republiky Gustávu Husákovi.

„Jde o perzekuci mé osoby. Domnívám se, že z hlediska celospolečenského zájmu je nepřijatelné, aby profesi topiče vykonával inženýr kybernetik, když přínos mé práce v oboru, ve kterém jsem byl vyškolen, je mnohem větší než obsluha kotle. Je přece v zájmu i socialistické společnosti, aby naplno využila kvalifikace každého práceschopného občana,“ stojí v dopise z roku 1982, jehož text má Právo k dispozici.

V něm pisatel upozorňuje i na to, že lidská práva a socialistický systém patří neodvratně k sobě, a kdo tohle nechápe, jedná de facto jako jeho nepřítel. Místo pochopení se ale Antonín D. dočkal zatčení a odseděl si dva roky za snižování vážnosti prezidenta republiky a za poškozování zájmu republiky v zahraničí. Na případ v roce 1983 upozornil ve zprávě Charty 77 Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).

„Obžaloba byla vznesena na základě soukromé korespondence a odposlechů telefonních hovorů,“ zmiňuje VONS. Nakonec nechal režim Antonína D. vystěhovat do Německa.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků