Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Petr Kozelka, Právo

ÚS vrátil na začátek spor o pozemky Colloredo-Mansfeldů

Teprve u Ústavního soudu (ÚS) našel zastání Leonhard Josef Colloredo-Mansfeld ve sporu o pozemky v katastru města Třebechovice pod Orebem. Pozemky původně rod od státu získal, ovšem podle soudů neoprávněně. Jejich verdikty jsou ovšem podle ÚS vadné, protože se vůbec nezabývaly zásadní otázkou, a sice vztahem posledního šlechtického majitele k Československé republice a Německé říši.

Ilustrační foto Foto: Petr Kozelka, Právo
ÚS vrátil na začátek spor o pozemky Colloredo-Mansfeldů

Pozemky původně získala matka Leonharda Josefa v roce 2008. Proti tomu se u soudů rozhodlo město bránit. Justice se musela zabývat tím, zda byl nárok na vydání pozemků v rámci restituce či nikoliv. A soudy se usnesly, že na pozemky neměla dědička právo, neboť o ně rod nepřišel za doby komunismu.

Poslední majitel Josef Colloredo-Mansfeld, děda Leonharda Josefa, pozemky ztratil už za Protektorátu, na začátku roku 1942 je zkonfiskovalo Gestapo. Po skončení války pak Československo pozemky zabavilo jako majetek náležející Německé říši. Podle senátu ÚS se soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem se nyní justice při sporu o pozemky zcela vyhnula zásadní otázce, kterou je postoj Josefa Colloredo-Mensfelda.

„Soudy vycházely paušálně z toho, že pozemky byly zkonfiskovány dle některého z dekretů, aniž zvažovaly, zda se na tyto pozemky dekrety vůbec vztahují či nedopadla-li na ně některá z výjimek. Je však nemožné právně posoudit stěžovatelem uplatňovaný nárok bez důkladného objasnění skutkové otázky postoje dědy stěžovatele k Československé republice a Německé říši v období od 29. 9. 1938 do 8. 5. 1945 tak, jak se manifestoval v jeho skutcích. Na něm totiž závisí správnost celé právní konstrukce obecných soudů,“ vysvětlil Fenyk.

Soudci ale jedním dechem upozornili, že se vůbec nezabývaly oprávněností nároku dědice šlechtického majetku a odkázali na to, že v minulosti se u soudů vedla už řada bitev o majetek rodu, přičemž žádná se neobešla právě bez posuzování vztahu k Československu či nacistické Říši.

„Tím, že se jim v nynější věci obecné soudy vůbec nevěnovaly, nezjistily dostatečný skutkový podklad pro správné právní posouzení věci. Ani ÚS v této věci se tak těmito okolnosti z ústavněprávního hlediska nemohl zabývat. Napadená rozhodnutí tedy nezrušil proto, že by dle jeho názoru bylo na místě opačné rozhodnutí, ale že věc nebyla dostatečně projednána, aby vůbec nějaké rozhodnutí v jejím meritu mohlo být učiněno,“ dodal Fenyk s tím, že případ tak musí znovu posoudit okresní soud v Hradci Králové.

Colloredo-Mansfeldové vedli nejsledovanější spor o zámek Opočno, který za války zabavili nacisté a poté jej převzal československý stát. Po pádu komunismu se soudy případem zabývaly opakovaně, s několika zvraty.

Kristina Colloredo-Mansfeldová dokonce zámek po jistou dobu spravovala. Po zásahu ÚS ale stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče. Colloredo-Mansfeldová dosáhla obnovy řízení, ale neuspěla, naposledy její stížnost zamítl ÚS loni v květnu poté, co se rodině nepodařilo přesvědčit justici, že perzekuce jejich předků měla rasový motiv.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků