Hlavní obsah

Úředník z Plzně měl zírat ženě na prsa. Stěžovala si, ale pokuta hrozí jí

Právo, pko

Že právo nemusí být jen snůška nudných paragrafů, dokazuje případ, který řešil v těchto dnech Nejvyšší správní soud (NSS). V hlavní roli zde totiž figurují prsa, na která měl nevhodně zírat úředník plzeňského magistrátu, když s majitelkou poprsí projednával její dopravní přestupek.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Ženě se úřední civění pranic nelíbilo a muže nařkla z podjatosti. Magistrát jí za to vyměřil pokutu kvůli znevážení správního řízení. Pokutu zrušil Krajský soud v Plzni, ale NSS jeho verdikt zrušil a nařídil nové projednání.

Žena po několikátém jednání na magistrátu nařkla úředníka z nevhodného chování.

"Fetišisticko-sadomasochistická aberace"

„Permanentně mi zíral na poprsí s fascinací tak zjevnou, že mohla naznačovat fetišisticko-sadomasochistickou aberaci. Předpokládané rozpoložení mysli dotyčného by pak vysvětlilo, proč nebyl schopen postupovat náležitě dle správního řádu, tedy nejen jeho litery, nýbrž i ducha a intencí, a posuzovat případ objektivně a nepodjatě. Je zřejmé, že k jednání se dostavil s a priori vykonstruovanými závěry, a proto se ani nehodlal věnovat odpovědné úřední činnosti, neboť necítil takovou potřebu. Cítil naopak potřeby zcela jiné a dával je najevo takovým způsobem, že jsem si připadala jako kořist před úporným dravcem,“ napsala žena do své stížnosti.

Magistrát se ale svého zaměstnance zastal s tím, že nebude trpět takové hrubé urážky svých úředníků, a ženě vyměřil pokutu 2 000 korun. Žena se ale nenechala zahnat do kouta a obrátila se na Krajský soud v Plzni, který rozhodnutí magistrátu o pokutě zrušil s tím, že urážky sice byly hrubé, nicméně úřad měl posoudit, zda žena mohla svým výpadem vůči pracovníkovi závažně ztížit postup správního orgánu v projednávání věci.

Nařčením z deviace znectila řízení, rozhodl soud

NSS ale rozhodl, že nižší soud se musí případem zabývat znovu a upozornil, že žena si vůči úředníkovi dovolila hrubé nařčení ze sexuální deviace.

„Pokud si taková tvrzení žalobkyně dovolila k oprávněné úřední osobě, zcela nepochybně tím vyjádřila despekt ke správnímu řízení jako celku a její podání lze chápat rovněž jako útok na důstojnost správního řízení,“ vysvětlil verdikt soudce Jan Passer.

Reklama

Výběr článků

Načítám