Hlavní obsah

Smrt na reprodukční klinice bez trestu

Novinky, Petr Kozelka
Brno

Smrt mladé ženy po odběru vajíček a zmrzačení další ženy na jedné z reprodukčních klinik v Brně zůstanou bez trestu. Odvolací krajský soud totiž smetl ze stolu námitky státního zástupce proti osvobozujícímu verdiktu nad dvěma lékaři kliniky.

Foto: Novinky

Ilustrační foto

Článek

Podle soudu se nepodařilo prokázat, že by lékaři při odběru vajíček či následné péči nějak pochybili, a nelze jim klást k tíži, že nerozpoznali vážnost situace.

Případ z poloviny roku 2015, který se Právu podařilo zmapovat, ukazuje na příkladu tragédie dvou mladých žen celý systém, na kterém bohatnou mnohé kliniky nabízející umělé oplodnění.

Dárkyně, obrazně řečeno, snášejí zlatá vejce. Podle statických údajů totiž mladé Češky za pár tisíc darují vajíčka, které pak kliniky draze prodávají čtyřicátnicím ze zahraničí.

Boj o život prohrála

Osudný den šly obě ženy na darování vajíček hned po sobě a po zákroku se zotavovaly na stejném pokoji. Jenže něco se pokazilo. Po odběru se ženy stále nemohly vzpamatovat a stěžovaly si na bolesti. Dva lékaři, kteří odběr prováděli, netušili, co se vlastně děje.

Po několika hodinách se konečně rozhodli, že nastalá situace přesahuje jejich možnosti a schopnosti, jedné z žen zavolali záchranku a druhou odvezl do nemocnice lékař vlastním vozem.

Zmrazení vajíček nezaručuje, že v budoucnu otěhotníte. Úspěšnost je méně než pětinová

Děti

Už v sanitce se ale ženin stav dramaticky zhoršil, a tak putovala rovnou na operační sál Fakultní nemocnice Brno, kde ale lékaři boj o její život prohráli. Žena měla v břiše několik litrů krve a rozpíchané vaječníky po odběru vajíček se doslova rozpadly.

Podle pitvy zemřela na selhání orgánů po masivní ztrátě krve a s tím související akutní poruchu krevní srážlivosti. Druhá z dárkyň měla větší štěstí, nakonec přišla „jen“ o jeden vaječník.

Lékaře z reprodukční kliniky posadil státní zástupce na lavici obžalovaných pro usmrcení a těžké ublížení na zdraví z nedbalosti. Přestože několik znalců prohlásilo, že jejich postup byl nesprávný, brněnský městský soud je osvobodil s tím, že nebylo prokázáno, že se žalovaný skutek stal.

Státní zástupce se odvolal

Státní zástupce okamžitě podal odvolání, v němž upozornil, že podle judikatury by konání lékařů, byť by bylo jen jedním z důležitých článků řetězu vedoucího ke smrti, mělo být trestné.

Odvolací senát se ale s jeho názorem neztotožnil a lékaře obžaloby opět zprostil, tentokrát ale s tím, že na základě důkazů žalovaný skutek není ve vztahu k oběma obžalovaným trestným činem.

„Lze jen těžko hledat spojitost mezi možná déletrvající léčbou prováděnou obžalovanými na jejich klinice, ale stále léčbou, nikoli lhostejností, neopatrností či laxností, a smrtí poškozené a nedbalostní těžkou újmou na zdraví u druhé poškozené. Nejednalo se u obžalovaných o žádné úmyslné či nedbalostní vědomé jednání, které by snad mělo vést ke způsobení následku, který jim státní zástupce přičítá,“ rozhodli soudci.

Podle lékařů neměla přirozeně otěhotnět. Její dcery jsou důkazem, že se mýlili

Děti

Obhajobě se podařilo do případu vnést nejistotu zejména tím, že dle jejího tvrzení mohlo být za problémy obou žen vadné anestetikum použité při odběru vajíček. Lahvičku s anestetikem přitom na radu advokáta kliniky vytáhl z odpadu jeden z lékařů poté, co se dozvěděl o úmrtí pacientky.

Advokát pak lahvičku po dvou týdnech od události dovezl na rozbor, který zjistil kontaminaci fekální bakterií, která by se mohla k anestetiku dostat například poté, co by si lékař po použití toalety neumyl ruce. Takto získaný důkaz se stal jedním z hlavních zbraní obhajoby.

Znalec: důkaz k ničemu

Marně přitom znalec upozorňoval, že výpovědní hodnota takového důkazu je mizivá. „Je pro mě nepřijatelné a nepochopitelné, kdo a jak a kdy mohl otevírat kontejner pro vyhozené stříkačky s jehlou a posílat je někam na vyšetření, to je prostě zakázáno. Toto vyšetřovat nemělo vůbec žádný smysl. Vyšetřovat bakteriální kontaminaci ve stříkačkách či lahvičkách vyhozených do odpadu, neznámo za jakou dobu po použití a za jakou dobu držení při pokojové teplotě, nemá žádný vypovídající význam,“ prohlásil znalec.

Soudci se ale nakonec přiklonili k tomu, že lékaři prostě nevěděli, s čím mají co do činění i s ohledem na to, že na klinice neměli možnost specializovaného vyšetření.

„Dva znalci se shodli na tom, že se jednalo o systémovou chybu spočívající v tom, že v rámci České republiky je možné provádět lékařské úkony na klinikách, které nejsou vybaveny natolik, aby byly schopné řešit, byť vzácně, případně vzniklé komplikace,“ zakončil soud.

Reklama

Výběr článků

Načítám