Článek
Podle jeho slov tak učinil na radu svého německého obhájce, protože tamní žalobci míní Roztočilův nástup do věznice odložit.
„Právník mi řekl, že nastupovat nemusím, že jsem blízko půlce (odpykaného trestu) a že se prostě čeká, zda Češi potvrdí délku, kolik si toho mám ještě odsedět,“ uvedl Roztočil v telefonátu z Německa, kde žije s přestávkami 33 let.
Jde o každý den
Hlásit se měl původně v tamní věznici v Konstanz-Singenu, která je určena odsouzeným starším 62 let.
„Bylo nám řečeno, že dostaneme odklad buďto dva, nebo rovnou čtyři měsíce,“ doplnil Roztočil.
Mluvčí státního zastupitelství v německém Heilbronnu Harald Lustig v pátek pouze potvrdil, že Roztočil nenastoupil. Na další otázky neodpověděl.
Podle informací Roztočilova přítele, rakouského občana českého původu Philippa Janýra, si Němci vyžádali od české justice informace týkající se zbývající délky trestu. Důvodem je skutečnost, že zatím není úplně jasné, kolik let si má vlastně ještě Roztočil odsedět. Podle německého soudu v Heilbronnu, který loni v květnu uznal Roztočilův třináctiletý trest uložený českými soudy, by to mělo být přesně sedm let, tři měsíce a 24 dnů.
Jenže Roztočil opakovaně namítá, že mu doteď nezapočítali některé roky a měsíce strávené ve vazbách v Rakousku, Německu i v ČR, navíc se jej prý měla dotknout i amnestie tehdejšího prezidenta Václava Havla z ledna 1990, která by údajně trest snížila o další rok.
„Pokud by to správně započítali, tak už bych měl za sebou půlku trestu a nemusel bych nastoupit vůbec,“ má jasno Roztočil.
Právě kvůli tomu, že česká a německá justice si ještě během prosince ujasňovaly a zatím neujasnily, jestli lze Roztočilovu vazbu v zahraničí do trestu započítat, rozhodl se prý žalobce počkat s příkazem k dodání odsouzeného do vězení.
Útěk z českého vězení
Kdyby česká justice nevztáhla Havlovu amnestii i na Roztočila, zbývalo by mu prý odsedět ještě 110 dnů do poloviny trestu.
„V nejhorším případě bych to tedy šel odpykat. S tím, že bych ale šel do vězení, vůbec nepočítám,“ dodal nyní již důchodce Roztočil.
V Česku se dostal do povědomí veřejnosti svým útěkem z plzeňské věznice Bory v roce 2005, kdy už měl za sebou pět let za mřížemi. Trest si začal odpykávat tak pozdě, protože na přelomu 70. a 80. let emigroval. Zadržen byl až v roce 2000.
Po svém útěku nejprve zamířil do Rakouska a pak do Německa, kde už získal i občanství. Poté, co byl vydán a v obnoveném procesu v ČR v roce 2008 znovu uznán vinným z vraždy z roku 1975, se vrátil do Německa s tím, že už nikdy do vězení v Česku znovu nenastoupí.
Tamní justice v roce 2009 odmítla Roztočila i přes eurozatykač znovu vydat do ČR, protože už má v zemi západních sousedů trvalé rodinné vazby i pobyt a žije bezúhonně tři desítky let.
Sám Roztočil, který po své emigraci původně dostal v nepřítomnosti za zmíněnou vraždu výjimečný trest 24 let, dodnes jakoukoli vinu popírá.
Podle české justice to byl ale on, kdo se v roce 1975 dohodl s dalšími známými na okradení a vraždě Egypťana, kterého prý zbili, a on jim vydal 20 tisíc korun. Nakonec mu přivázali na hruď traverzu a hodili ho do Labe. Tělo zavražděného našla policie až o půl roku později.