Článek
Jižní Morava patří kvůli nejvíce využívané tzv. balkánské cestě k jednomu z nejexponovanějších míst, kudy se běženci snaží dostat do Německa nebo dál do států na severu Evropy.
Částky za „převod“ ze Sýrie či Afghánistánu, odkud v současnosti utíká velké množství lidí, se pohybují podle způsobu přepravy v přepočtu od sedmdesáti do 160 000 korun.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Nejčastěji vede tato trasa ze Sýrie do Turecka, odtud obvykle malým člunem do Řecka, odtud do Srbska a pak přes bývalé státy Jugoslávie a přes Maďarsko či Slovensko do ČR.
I do zavazadlového prostoru autobusů se pokoušejí běženci ukrýt.
Za tuto trasu například zaplatil 4900 eur (132 000 korun) nedávno zadržený Syřan, který z vlasti vycestoval už v lednu letošního roku. Na trase z Řecka do Srbska jel 25 dnů nákladními vlaky a za poslední část trasy z Maďarska do Vídně převaděč inkasoval 1500 eur.
865 tisíc za cestu do Rakouska. Skončili na Moravě
Největší dosud zjištěnou sumu zaplatila rodina Afghánce, který ze země utíkal s manželkou, třemi syny a dvěma dcerami. Odletěli do Íránu, kde se seznámili s převaděčem, který si naúčtoval za zorganizování cesty do Řecka 17 000 amerických dolarů.
Převaděč však i s penězi zmizel už za hranicemi v Turecku, kde rodina zůstala zhruba dva týdny, než si našla dalšího převaděče, kterému zaplatila dalších zhruba 12 000 dolarů. Poté se běženci přes Řecko a za dalších asi 10 500 dolarů dostali do Budapešti, kde jim za další peníze koupil jiný převaděč lístky na vlak do Vídně.
Mezitím pro velkou únavu požádali v Maďarsku o azyl, pak ale vlakem odjeli. Chytili je čeští policisté na Moravě a vrátili zpět do Maďarska. Celkem rodinu afghánského směnárníka přišla dvouměsíční cesta na 865 000 korun.
Mezi převaděči jsou i Češi
„Po vrácení do Maďarska, což byla jejich poslední zastávka, kde požádali o azyl, se stejně v této zemi nezdrželi a z Maďarska utekli zřejmě znovu do Německa či do další země,“ uvedl k případu Miroslav Tóth z jihomoravské cizinecké policie.
Na převádění se často podílejí i čeští převaděči, nejčastěji doprovázejí běžence, kterým koupí lístek ve vlaku, nebo je třeba vezou ve svých autech přes naše území.
„Dokazování takového nezákonného jednání je však velmi obtížné. Nedávno jsme měli případ, kdy byla nalezena v cílové stanici kamiónové dopravy v Brně skupina běženců. Ti však tvrdili stejně jako řidič, že se pod plachtu náklaďáku s porušenou plombou dostali bez vědomí šoféra. Tito lidé jsou často zastrašováni a navíc utíkají s vědomím, že už se prakticky nemají kam ve své domovině vrátit, což jejich strach a psychický stav ještě zhoršuje,“ vysvětlil Tóth.
Převaděči se podle něj s „čističem“, který mapuje trasu s předstihem, snaží osoby bez dokladů stále častěji zařadit do běžné přepravy, a tak je doprovázejí třeba i v autobusech na dálkových linkách, aby se co nejvíc podobali běžným turistům.
K odhalování nelegálně pobývajících cizinců, kterých bylo letos na jihu Moravy zadrženo již 255 (v roce 2012 to bylo za celý rok 157) slouží mimo jiné i policejní mobilní kancelář Schengenbus a také další vybavení včetně psů, pojízdný rentgen a podobně.