Hlavní obsah

Po neplatící nájemnici zůstal kočkami zničený dům

Právo, Jindřich Ginter

Kam až může zajít svévole lidí, kteří jsou si vědomi toho, že je nikdo nemůže nijak reálně potrestat, poznal na vlastní kůži pan Nikolai, který pronajímal rodinný dům u Prahy. S nezaplaceným nájmem za půl roku se vnitřně ještě vyrovnal, ale s bezmocí, která ho zachvátila poté, co před pár dny otevřel dveře domu, už jen těžko.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Uvnitř je vše totálně zničené. Sedačka, křeslo roztrhané, nábytek poškrábaný, zdi špinavé, kdo ví od čeho, ale hlavně dřevěné podlahy jsou prosycené močí a výkaly od koček, i pod futra to šlo. Všechno musím strhat. Škoda je asi za půl milionu korun,“ líčí pětapadesátiletý muž se slzami na krajíčku.

Nikolai je původem Bulhar, ale dávno má české občanství. Pracuje od čtyř ráno do soumraku. Má v Praze bufet s balkánskou kuchyní. Chodí k němu dělníci, manažeři, úředníci od soudu.

„Vypadala seriózně“

Všichni si rádi postojí rychle postupující frontu na čerstvé jídlo za cenu, jaká se v hlavním městě už nevidí. Celá jeho rodina takto v tichosti, bez okázalostí dře. Žijí skromně, mluví perfektně česky, děti chodí do zdejších škol, na dovolenou jezdí po Evropě s dodávkou.

Za tu dobu si vydělal a koupil na hypotéku druhý rodinný dům na okraji Prahy. Něco přes 160 metrů podlahové plochy, garáž, zahrádka akorát tak pro radost, a ne moc velkou starost.

„Nájemnice vypadala seriózně. Bylo jí 45 let, tvrdila, že má práci v marketingu. Zaplatila i kauci 30 tisíc. Bydlela se dvěma dospělými syny. Jenže nezaplatila nájem ani za jeden měsíc. Urgoval jsem ji, jenomže jsem v práci, neměl jsem čas a sílu ji pořád uhánět,“ popisuje začátek peripetií muž.

Pak mu volala sousedka, že k domu nějak moc často jezdí policie, že se snaží asi jednomu z mladíků něco doručit a že to vypadá, že dům je opuštěný. „Přijel jsem tam, klíče byly položené na plotě. Když jsem otevřel dveře, tak první, co mě udeřilo do nosu, byl zápach moči a výkalů koček,“ vzpomíná.

Hon za náhradou raději vzdal

„Tohle té ženě přece nemůže projít. S dlužným nájmem, což je asi 180 tisíc, jsem se už nějak vyrovnal, to se může stát, že se člověk dostane do potíží, ale proč ještě tolik škody?“ ptá se. Když se seznámil s celým komplikovaným procesem dokazování újmy, náklady na žalobu, a hlavně s tím, že vymahatelnost rozsudku je prakticky nulová, pokud jde o chronickou neplatičku, vzdal to.

„Myslel jsem si, že zákony jsou nevymahatelné jen v mém rodišti, ale vidím, že je to i zde. Bylo mi vysvětleno, ať se raději soustředím na co nejrychlejší opravu domu a jeho pronájem serióznímu nájemci, že pak mám škodu za dva roky zpátky,“ řekl Nikolai.

„Zato soud by trval pět let, jen by mě kasíroval právník a soud na poplatcích z výše žalované škody. A i kdyby pak uznal moje práva, už by nic nevymohl. Té ženské stačí, aby šla do osobního bankrotu,“ dodal.

Právníci z oblasti vymáhání a exekutoři to potvrzují. Jen by platil zálohy na exekuce, platby za advokáta, poplatky soudu, ale osoba, jakou měl v domě, je prakticky v občanském řízení nepostižitelná. A trestní stíhání například za poškození cizí věci? Maximálně podmínka, když toho bude mít více.

Reklama

Výběr článků

Načítám