Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Otec chtěl zastřelit matku, šestiletý syn ji chránil samopaly na hraní

Když tehdy šestiletý Jindra poprvé přišel do poradenského centra Locika, přinesl si s sebou své nejoblíbenější hračky: dva samopaly. Nebyla za tím ovšem klukovská fascinace zbraněmi – chtěl bránit maminku.

Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Otec chtěl zastřelit matku, šestiletý syn ji chránil samopaly na hraní

„Nosil si vždycky tuhle hračku asi proto, že mnohokrát viděl svého tátu, jak drží mámě pistoli u hlavy a řve na ni, že ji zabije. Byl svědkem toho, jak táta mámě vyhrožoval, sledoval ji, kontroloval jí mobil a přerazil jí nos,“ popisuje Právu případ chlapce a jeho rodiny mluvčí centra Magdalena Černá s tím, že syn naštěstí nebyl takové agresi otce tolik vystaven.

Skončil ve vězení

„Jindru prý měl rád, bil ho a nadával mu jen výjimečně. Ale párkrát se mu otec svěřil, že se maminky zbaví,“ dodává mluvčí. Po zásahu policie skončil otec ve vazbě, ale to, co matka se synem zažili, ani s tím, že je tyran ve vězení, nezmizelo.

„Strach o mámu a trvalý pocit ohrožení způsobily, že se nevyvíjel stejným tempem jako jiné děti. Ve škole byl zařazen do předškolní třídy, tedy nultého ročníku. Ovšem i tam se choval jako mnohem mladší. Téměř nemluvil, odmítal jíst příborem, pomočoval se. Neuměl navázat kontakt s dětmi ani s dospělými. Jistě si dokážete představit, že připravovat se s takovými handicapy na vstup do školy šlo opravdu těžce,“ vzpomíná na dva roky starý případ Černá.

„Pravidelné návštěvy centra a terapie pomocí hry umožnily Jindrovi vyrovnat se s tím, co zažil. Mamince konzultace pomohly pochopit, proč je jiný než ostatní děti,“ dodává mluvčí.

Centrum Locika je první centrum komplexní odborné péče pro děti zažívající domácí násilí, které pracuje nejen s dítětem, ale i s celou jeho rodinou.

„V jiném aktuálním případě nás kontaktoval sám otec v okamžiku, kdy po dlouhotrvajícím násilí v rodině napadl svou ženu a pokusil se ji zabít. Násilný incident viděl jejich devítiletý syn Matěj. V rodině zasahovala policie, žena se synem se odstěhovali, klient měl se synem soudně nařízen zákaz styku. Matěj byl situací traumatizován, od incidentu měl z otce strach, odmítal jakýkoliv kontakt s ním,“ svěřila redakci Práva další příběh ředitelka Lociky Petra Wünschová.

Češi násilí na dětech omlouvají

Tentokrát to mělo šťastný konec i pro otce rodiny. „Postupně se syn zbavil úzkosti, pocitu bezmoci a byl schopen si vzpomenout i na hezké zážitky s tátou. Díky intenzivní práci s celou rodinou se podařilo dosáhnout toho, že syn si aktivně sám řekl o setkání s otcem.“

Locika dnes spouští kampaň Buď rodičem hrdinou s webovou stránkou www.detstvibez­nasili.cz, na které lidé najdou průvodce, jak pomoci. „Jak vypadá domácí násilí, co s dětmi dělá, k čemu to vede v dospělosti a kam se obrátit na pomoc,“ vysvětluje mluvčí centra.

Češi totiž mají v uvědomění si nebezpečí těchto situací i v tom, jak v takovém případě pomoci, ještě rezervy.

„U nás populární rodičovský názor, že pár facek ještě nikomu neuškodilo, svědčí o nízké informovanosti o dopadech násilí v rodině na vývoj dítěte. Některé formy násilí se za násilí ani nepovažují. Nejde jen o fyzické násilí, ale i jeho psychické formy. Dítě trpí i násilným jednáním mezi rodiči. Obecně rodičům v Česku tyto informace chybí,“ domnívá se ředitelka centra Locika, které bylo založeno v roce 2015 a od té doby už jeho terapeuti pomohli 700 dětem a jejich rodinám.

Situace se spíš horší než lepší. „Kapacitu jsme za čtyři roky navýšili ze 150 rodin na 250, ale spousta dalších dětí musí čekat. Mezinárodní dětská humanitární a charitativní organizace UNICEF uvádí, že každé desáté dítě zažívá nějakou formu domácího násilí. Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí je u nás 2,5 tisíce dětských obětí domácího násilí, ale z praxe víme, že toto číslo je několikanásobně vyšší. Jde jen o špičku ledovce, o ty nejbrutálnější případy,“ doplnila mluvčí centra Černá.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků