Hlavní obsah

Lékaři zaplatili za smrt mentálně postiženého pacienta

Novinky, Vladislav Prouza

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Jedním rokem vězení s dvouletou podmínkou zaplatila v pondělí u Okresního soudu v Trutnově dvojice lékařů nemocnice ve Dvoře Králové nad Labem za smrt mentálně postiženého chovance Ústavu sociální péče v nedaleké Hajnici. Lékaři se na místě odvolali a státní zástupkyně si ponechala lhůtu na rozmyšlenou.

Foto: Ivana Kvasnicová
Článek

Rozsudek nekomentovala ani zmocněnkyně matky jednačtyřicetiletého pacienta Marie Vodičková z Fondu ohrožených dětí. "Poškozená strana požaduje finanční odškodné, které však nebylo předmětem dnešního jednání. Náhradu může požadovat po nemocnici," sdělila soudkyně Marcela Horvátová, jež případ kvalifikovala jako trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti.

Oba lékaři opouštěli budovu soudu očividně zaskočeni. "Jsem z toho nešťastný. Tohle jsem nečekal. Řeknu vám upřímně, že jsem tři roky pořádně nespal," řekl jeden z obžalovaných Pavel Sieber, jemuž přitakával kolega Patrik Vít, primář královédvorské chirurgie. "Rozhodně si nemyslím, že šlo o trestný čin," dodal Vít.

Nemocného poslali zpět do ústavu

Muže trpícího neprůchodností střev dovezla sanita v sobotu 18. prosince 1999 do nemocnice ve Dvoře Králové, kde tehdy sloužící Pavel Sieber po konzultaci s primářem Vítem neshledal důvody k hospitalizaci ani operaci. Pacienta, který se měl podle Sieberovy výpovědi hlasitě dožadovat návratu, poslal lékař zpět do ústavu v Hajnici. Druhý den však královédvorským lékařům nezbylo, než jej okamžitě operovat. Život mentálně postiženému pacientovi však zachránit nestihli. Muž zemřel druhý den po operaci.

"Pokud by byl operován hned, jeho vyhlídky by byly mnohem příznivější," konstatoval jeden z řady znalců, kteří se shodli, že pacienta měli ve Dvoře Králové minimálně okamžitě hospitalizovat.

Ředitel ústavu: šlo o nešťastnou náhodu

"Domnívám se, že šlo o nešťastný souběh náhod. Podle mne nebyla výrazně zanedbána žádná povinnost ani lidský přístup. Publicitu rozpoutanou poškozenými a Fondem ohrožených dětí považuji za ryze účelovou záležitost s cílem se zprůhlednit a pohříchu z toho i něco získat," okomentoval nešťastný případ Jaroslav Prouza, ředitel hajnického ústavu, kde zemřelý chovanec strávil poslední dva roky života.

Muž podle Prouzy nikdy předtím netrpěl žádnou chorobou vyžadující opakovaný zásah lékaře. "Nebyl agresivní. Dokázal se sám o sebe postarat a uměl dodržovat i hygienu. Pouze občas s ním byla špatná komunikace," charakterizoval bývalého svěřence.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám