Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Češi v USA pomáhají muži, kterému schizofrenik zabil syna. Žalobci se ho nezastali

Zastání u Nejvyššího státního zastupitelství nenašel Jaroslav Berger z Varnsdorfu, jehož 18letého syna loni zabil schizofrenik. Muž chtěl zvrátit rozhodnutí o uložení zabezpečovací detence pro nepříčetného vraha, o které soud rozhodl loni na podzim. Otec podá stížnost k Evropskému soudu. Zastání našel až u Čechů v Americe, kteří na jeho pomoc založili sbírku.

Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Češi v USA pomáhají muži, kterému schizofrenik zabil syna. Žalobci se ho nezastali

„Věc přezkoumalo Nejvyšší státní zastupitelství, které neshledalo v postupu nižších státních zastupitelství pochybení. Tři stupně státního zastupitelství tedy dospěly ke shodnému závěru o nepříčetnosti pachatele, kterého tedy nelze činit trestně odpovědným, ale lze mu pouze uložit ústavní léčbu, kterou nyní vykonává,“ řekl Novinkám mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Petr Malý.

Berger připravuje další právní kroky. „Tento pátek mám schůzku s advokátem. Chci, aby podal trestní oznámení na psychiatra za jeho nepravdivý, zmanipulovaný psychologický posudek na vraha. Tolik lží jsem vážně nečetl. Začátkem srpna vyprší lhůta, kdy se můžu ještě odvolat k Evropskému soudu,“ řekl Novinkám Berger.

Pomůže stát?

Muž našel zastání nejen u lidí v Česku, ale také v komunitě v Americe. „Tento smutný příběh mého Dominička se dostal prostřednictvím Facebooku až do české komunity v Americe, a ti založili pro moje soudní výdaje sbírku do limitu 10 000 dolarů (asi 220 tisíc korun). Budu si moci tak dovolit toho nejlepšího advokáta,“ konstatoval otec.

Otec zavražděného Dominika už prošel se svou stížností na zastavení trestního stíhání všemi justičními stupni až k Ústavnímu soudu, který se ale případem nezabýval. Otec postup justice kritizuje na sociálních sítích a založil také petici.

Po ministerstvu spravedlnosti chce rovněž peněžitou pomoc podle zákona o peněžité pomoci obětem trestných činů. Ministerstvo však v této věci nerozhodlo. „Řízení o žádosti o odškodnění stále probíhá, neboť klíčový důkaz pro rozhodování – trestní spis byl ministerstvu spravedlnosti doručen teprve před několika týdny. Nyní spis detailně studujeme,“ uvedla mluvčí ministerstva Alžběta Šírková.

Pachatelem schizofrenik 

Vražda se odehrála loni na Velikonoční pondělí v centru Varnsdorfu. Osmnáctiletý Dominik měl bodná poranění. Útočník z místa utekl, ale policisté jej vzápětí dopadli. Nůž měl schovaný doma. K činu se následně přiznal a ve vazební věznici v Teplicích se pokusil oběsit. Dozorci ho pak převezli na psychiatrii.

Soudu se obviněný mladík na doporučení lékařů nezúčastnil. Svůj čin ovšem popsal kriminalistům. Večer se prý šel projít a potkal partu kamarádů, která popíjela u dětského hřiště. Tak se k nim připojil. Později prý doprovázel opilého kamaráda domů a po slovní rozepři ho bodl.

„Přiložil jsem mu nůž k ohryzku krku. Začal ještě více útočit, uhnul jsem a bodnul jsem ho do pravé strany,“ vypověděl s tím, že se o další osud kamaráda nezajímal. Podle lékařů trpí rozvíjejícím se schizofrenickým onemocněním a v době činu měl zaniklé ovládací a rozpoznávací schopnosti.

Zabezpečovací detence

Zabezpečovací detence se vykonává v ústavu se zvláštní ostrahou a s léčebnými, psychologickými, vzdělávacími, pedagogickými, rehabilitačními a činnostními programy. Výkonem se sleduje jak ochrana společnosti, tak terapeutické a výchovné působení na chovance. Ti jsou do zabezpečovací detence umisťováni na základě soudního rozhodnutí.

Zabezpečovací detence je určena pro osoby, které spáchaly zvlášť závažný trestný čin a pro svou duševní poruchu nejsou schopny běžného výkonu trestu a psychiatrické nemocnice nejsou schopny zajistit ochranu společnosti. Ústavy zabezpečovací detence spravuje Vězeňská služba ČR, kdy jeden se nachází v Brně a druhý v Opavě.

Zdroj: Vězeňská služba ČR

Krajský soud v případu rozhodl v říjnu a pachateli vraždy uložil ochranné psychiatrické léčení ústavní formou, které je pravomocné. Doba se v těchto případech neukládá, ochranné léčení trvá nejdéle dva roky a potom musí soud opět rozhodnout, zda se prodlouží. Předchází tomu zkoumání aktuálního stavu léčeného.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků