Svým rozhodnutím tak dali za pravdu náměstkovi policejního prezidenta Janu Brázdovi, který se proti postupu Zelené ohradil a podal na ni trestní oznámení pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Tím odstartoval sedmiměsíční mašinérii prověřování.

Inspekce ministra vnitra pod dozorem Zelené vyšetřovala Brázdu a tachovského policejního ředitele Jaromíra Knížete za to, že proti technařům v Boněnově nezasáhli.

Policisté nespáchali trestný čin

Z vyšetřování vyplynulo, že vysoce postavení policisté nespáchali trestný čin, ale spis inspektoři z pokynu Zelené předali krajskému policejnímu řediteli Antonínu Moltašovi s návrhem na kázeňské projednání přestupku. Ten tehdy kázeňské řízení zastavil s tím, že nešlo ani o přestupek.

Zelená se pak Moltaše několikrát písemně dotazovala, jak byla věc vyřízena. Potom napsala dopis ministrovi vnitra Františku Bublanovi, ve kterém se dožadovala přezkoumání rozhodnutí ředitele správy s tím, že oba policejní důstojníci podle jejího názoru selhali a poškodili dobrou pověst policie.

Zelené nepříslušelo vznášet dotazy

Podle názoru KSZ Zelené nepříslušelo se dotazovat, jak byla věc, která byla postoupena jako kázeňský prohřešek, vyřízena. "To bylo v rozporu s pokynem obecné povahy Nejvyšší státní zástupkyně (NSZ) z roku 2001 stejně tak jako žádost o přezkoumání rozhodnutí ředitele západočeské policejní správy ministrem vnitra ČR," napsal v rozhodnutí Václav Královec z KSZ.

Předmětný pokyn byl později novelizován a od 1. ledna 2006 byl zákaz vyžadování zprávy o projednání přestupku či jiného správního deliktu nebo kárného řízení z něho vypuštěn. Královec ve svém rozhodnutí dále konstatuje, že vrchní státní zástupce v této souvislosti uložil, aby do budoucna státní zástupci důsledně dodržovali pokyny NSZ , které jsou pro ně závazné. Zda bude Zelená na svůj chybný postup potrestána, není jasné. "Zatím se k tomu vyjadřovat nebudu. Nemám ještě zpět vykázanou doručenku o tom, že mé rozhodnutí pan Brázda převzal," vysvětlil Královec.

Krajská státní zástupkyně Marie Poláková původně Brázdovo trestní oznámení vyhodnotila jako stížnost na postup státní zástupkyně a neshledala v něm žádné pochybení. VSZ však rozhodlo, že Poláková nesprávně vyhodnotila prvotní podání Brázdy jako stížnost na příslušnou státní zástupkyni a nikoliv, jak měla, jako podnět k výkonu dohledu nad jejím postupem. Tím se podle VSZ nevypořádala se vším, co bylo obsahem prošetřovaného podání.