Článek
Daniel proslul dřív, než odrostl školním lavicím. Ostatně vyučování si moc neužil, svou budoucnost viděl v drobných krádežích. Když se však lumpárny sečetly, vyšlo ohromující číslo. Pár měsíců před patnáctinami se uváděly čtyři stovky zlodějen, škoda se vyšplhala ke třem miliónům korun.
Mladému Kačovi pomáhaly zákony. Když ho policisté dopadli, putoval do výchovného ústavu, kde se moc neohřál, utekl a zlodějský kolotoč začal nanovo.
Okresní policejní ředitel Karel Třetina jeho jméno dobře zná. "Téměř za třicet let, co sloužím u policie, jsem se s tak mladým člověkem, který by měl na kontě tolik krádeží, ještě nesetkal," konstatoval.
Když Kačo dovršil patnáct let, zapřísahal se, že už nebude krást. "Vím, že bych šel do vězení. Chci rodinu, ale školu a práci moc ne. Rád bych si pořídil bavoráka," prozradil. Nevydržel. Dále kradl jako straka a bylo jen otázkou času, kdy ho policisté dopadnou.
Stalo se tak letos v únoru, dva týdny po osmnáctinách. Putoval do vazby, ale protože na krajském soudu nebyl tak znám, pustili ho za slib, že se napraví. A zase se s vervou pustil do krádeží hlavně mobilů, nepohrdnul ani autorádiem. I když měl zákaz řízení, ve Skotnici nedaleko Příbora boural.