Tvrdí, že se tehdy s nimi náhodně míjel na silničce vedoucí z vesničky Podhradí k přehradě Bílý Halštrov právě v okamžiku, kdy za autem vláčeli oběť.

Byla sice hluboká tma, ale když se obě vozidla dostala na úroveň bývalé textilní továrny, rozsvítila se v reakci na pohyb halogenová světla u budovy.

Tělo bylo přivázané na lanu asi dva metry za autem. Přišlo mi to, jako když táhnou figurínuutajený svědek

„Viděl jsem na řidiče i na muže, co seděl za ním. Oba je znám, ale oni mne ne. Jeden z nich se mi díval přímo do očí a byl pořádně vykulený,“ uvádí svědek ve své výpovědi, se kterou Právo seznámil důvěryhodný zdroj.

Soud: Škrcení a rána do srdce není brutální vražda. Na výjimečný trest je to prý málo

Pak si všiml, že táhnou za autem člověka. „Nejdřív jsem si myslel, že se jedná o nějaký gag, srandu nebo trik. Vůbec mě nenapadlo, že to může být skutečné,“ řekl.

„Jel jsem dál, ale pořád mi to vrtalo hlavou. Tak jsem se po chvilce otočil, že to auto dojedu. Zahlédl jsem ho už na hlavní silnici, a než jsem tam dojel, zmizelo mi z dohledu,“ řekl svědek vyšetřovatelům.

Že nešlo o legraci, zjistil hned druhý den, kdy o hrozném činu informovala média. V televizi pak viděl, že byl v této souvislosti zatčen Martin N. Bral to, že je případ vyřešený, a nikomu nic neřekl. Situaci dále nesledoval, protože dlouhodobě pobýval v zahraničí.

Když však s odstupem času uviděl chodit Martina N. po Aši, byl v šoku. Tehdy nevěděl, že byl propuštěn ze zadržení a pro nedostatek důkazů tehdejší inspekce ministra vnitra případ odložila. Myslel si, že je věc stále v šetření, ale váhal se jít přihlásit, neboť měl strach o své blízké. Martina N. totiž znal jako policistu s reputací násilníka.

Nakonec ale obavu překonal. „Nedokázal bych s tím žít,“ vysvětlil detektivům, proč se rozhodl svědčit.

Mohl vidět tváře

Podrobně tehdy popsal, v jaké poloze viděl vláčeného člověka. „Tělo bylo přivázané na lanu asi dva metry za autem. Přišlo mi to, jako když táhnou figurínu, ten člověk ležel na zádech, nohy mu plandaly a přišel mi úplně bezvládný,“ uvedl svědek.

Jeho výpověď detektivové prověřovali přímo na místě. Po vyšetřovacím pokusu, kdy nasimulovali míjení automobilů stejných technických parametrů za obdobných světelných a klimatických podmínek, dospěli k závěru, že svědek mohl vidět do tváře řidiče i dalších osob v protijedoucím vozidle.

Podle žalobce oba obvinění muži poškozeného nejprve zbili, pak jej naložili do auta a odvezli za město.

Za vraždu vrstevníka dostali mladíci výjimečný trest 23 a 22 let

„Tam mu k opasku u kalhot přivázali lano, druhý konec upevnili za automobil a vlekli jej více než dva kilometry po klikaté silničce s hrubým povrchem. Pak tělo odvázali a pohodili ke krajnici,“ konstatovali vyšetřovatelé. Mladík musel prožívat obrovská muka. Znalci totiž potvrdili, že ho pachatelé uvázali za auto živého. Zemřel až na následky devastujících poranění během smýkání.

Motivem činu měla být žárlivost. Martinu N. se prý nelíbilo, že si poškozený chce něco začít s jeho přítelkyní. Měsíc před vraždou se prý oba muži kvůli tomu pohádali v baru. „Nech ji být. Není pro tebe,“ zaslechl tam jeden ze svědků, jak Martin N. Tomáši P. důrazně domlouvá. Tehdy tam došlo i na šťouchance, dvojici pak zklidnil místní vyhazovač Aleš Š. A právě on je podle obžaloby druhým z údajných pachatelů. Utajený svědek totiž tvrdí, že Aleš Š. tehdy vozidlo s vláčeným mužem řídil.

Obžalovaným mužům, kteří vinu popírají, hrozí za morbidní vraždu výjimečný trest.