Hlavní obsah

Soud nemůže potrestat nenávistný komentář o zapalování běženců. Žena už za něj zaplatila pětistovku

Právo, Patrik Biskup

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Plzeňský soud zatím nemůže znovu otevřít případ 25leté ženy, která na Facebooku psala o zapalování autobusů s běženci. Brání mu v tom totiž již pravomocné rozhodnutí správního orgánu, ke kterému původně kauzu poslal a jenž ženu potrestal pětisetkorunovou pokutou za přestupek proti veřejnému pořádku. Dvakrát trestat za stejný čin totiž nelze.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Nejvyšší soud (NS) na základě dovolání šéfa žalobců Pavla Zemana minulý měsíc původní verdikt plzeňského soudu i následné rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a nařídil nové projednání případu s tím, že jednání ženy naplnilo znaky žalovaného trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob.

Jenže v mezidobí přestupková komise centrálního plzeňského obvodu případ vyřešila v duchu rozhodnutí obecných soudů. Žena už tak byla za své jednání postižena a podle zákona nemůže být potrestána dvakrát za stejný skutek. Kauza se může vrátit znovu před soud jedině v případě, že by úředníci své původní rozhodnutí anulovali. A k tomu je nabádá Nejvyšší soud.

Důvod pro přezkumné řízení

„Usnesení, jímž dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů, je třeba vnímat jako skutečnost, která odůvodňuje zahájení přezkumného řízení,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu, jehož text má Právo k dispozici.

NS se přitom odvolává na přestupkový zákon. „Vyjdou-li najevo skutečnosti, které odůvodňují posouzení skutku, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto jako o přestupku, jako trestného činu, zruší příslušný správní orgán takové rozhodnutí v přezkumném řízení,“ cituje Nejvyšší soud zákonnou úpravu, která podle něj může právní důsledky vyvolané pravomocným rozhodnutím správního orgánu zvrátit.

Že se tak stane podle scénáře Nejvyššího soudu, ale zaručeno není. Jeho právním názorem se totiž správní orgán řídit nemusí, takže pokud v přezkumném řízení dojde ke stejnému závěru jako v původním rozhodnutí, žena před soud znovu nepůjde.

„A my na ně budeme platit… proč ty autobusy radši nezapálili,“ komentovala na Facebooku zprávu s videem o rodinách běženců nalezených v kamionech mezi nákladem zboží a následně umístěných do autobusů. Svůj odpor k migrantům mladá žena dále hájila v diskusi.

Okresní soud loni v květnu poslal případ k přestupkové komisi obvodu Plzeň 3. Uvedl tehdy, že společenská škodlivost skutku je nízká, poukázal také na to, že žena dosud nebyla trestaná a není ve spojení s extremistickým prostředím.

Stížnost žalobce zamítl Krajský soud v Plzni, podle kterého žena nikoho přímo nenabádala k zapalování autobusů. „Projev nenávisti není totéž co podněcování k nenávisti. Pachateli přečinu podněcování musí jít o to, že v dalším člověku vzbudí nenávist. Tento znak trestného činu je naplněn až poté, co je tato nenávist vzbuzena,“ uvedl krajský soud.

NS má ale jiný názor. „Forma projevu podněcování není zákonem určena. Může k němu dojít jak přímo, tak například i skrytě, přičemž k vyvolání nenávisti jako jeho následku nemusí dojít,“ uzavřel soud.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám