Právo informace získalo ze svědecké výpovědi někdejšího ministra financí Pavla Mertlíka, kterého před šesti lety vyslýchali detektivové z protikorupční policie. Exministr z kabinetu tehdejšího premiéra a současného prezidenta Miloše Zemana by měl v kauze MUS v pátek vypovídat před pražským městským soudem.

Ke svědecké výpovědi by měl přijít také bývalý ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Právě resorty financí a průmyslu měly prodej MUS na starost a jejich role byla v celém procesu klíčová.

Přímo za 650 milionů

Jednobarevná vláda ČSSD v roce 1999 prodala 46procentní balík akcií MUS za 650 milionů korun, přičemž zvolila přímý prodej jedinému zájemci. Tím byla americká investiční společnost Appian, jejíž zájmy v Česku zastupovala další společnost Investenergy. Ta přitom již držela nadpoloviční podíl v těžařském podniku. Mertlík v dubnu 2013 při výslechu na policii upozornil, že si vláda před hlasováním o prodeji akcií vyžádala zprávu od tajné služby, která se zabývala tím, zda je kupec akcií důvěryhodný.

Zastavte mé stíhání, žádal soud Koláček

„Nebyla tam žádná jednoznačná odpověď typu není,“ řekl detektivům Mertlík. Zároveň ale upozornil, že informace o vlastnickém pozadí kupujícího byly kusé a že společnost nebyla příliš průhledná. Obžaloba přitom Appian považuje pouze za krycí firmu, kterou obžalovaní manažeři spjatí s MUS založili jen kvůli tomu, aby nebylo poznat, že chtějí akcie nakoupit oni sami.

Celý případ se točí kolem manažerů spjatých s MUS – Antonia Koláčka, Jiřího Diviše, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Marka Čmejly. Obžaloba je viní z toho, že těžařskou společnost ovládli jejími vlastními penězi a zároveň oklamali stát, když předstírali, že majoritním vlastníkem akcií je společnost sídlící v zahraničí.

Miroslav Grégr

Bývalý ministr průmyslu Miroslav Grégr

FOTO: Petr Horník, Právo

Ve skutečnosti však podle spisu měli kontrolu nad většinou akcií skrze společnosti, které ovládali. Právě tyto okolnosti detektivy při výslechu obou ministrů zajímaly. Mejstřík byl ve vy­jádřeních poměrně opatrný.

Grégr naopak tvrdil, že měl k dispozici pouze neoficiální informace, které se k němu donesly. „V kuloárech bylo známo nebo se hovořilo o tom, že majoritní balík akcií skoupili manažeři MUS. Znovu podtrhuji, že v tom nevidím ani s odstupem času žádnou chybu nebo závadu, protože firma po skoupení téměř celého balíku akcií na tom byla velice dobře,“ řekl Grégr při výpovědi na policii, kterou má Právo rovněž k dispozici.

Koláček kritizuje Švýcary za proces v kauze Mostecké uhelné

V zákulisí se podle něj také povídalo, že za Appianem stojí vlastníci MUS. Zároveň prý nebylo tajemstvím, že management MUS usiluje o to, aby byl výhradním vlastníkem firmy. Osobně také dával manažerskému převzetí přednost. „Jak už jsem řekl, neshledávám v tomto žádný problém nebo podvod v tomto aktu, tedy koupi balíku akcií MUS,“ uvedl Grégr.

Vyvedení tří miliard

Kromě exmanažerů spjatých s MUS v kauze figuruje také někdejší náměstek na ministerstvu průmyslu Robert Sýkora. Ten podle obžaloby v souvislosti s privatizací těžební firmy přijal úplatek ve výši tří milionů korun.

Z pozice ministra ale měl Grégr pochybnosti o druhé části případu, která se týká údajného vyvedení peněz z MUS, které sloužily k samotnému nákupu akcií. Dokonce prý ke konci roku 1998 dostal informaci o vyvedení tří miliard korun. Dvě putovaly na účet ve Švýcarsku a jedna na účet společnosti Newton, která souvisí s obžalovanými manažery.

Antonio (dříve Antonín) Koláček

Antonio (dříve Antonín) Koláček

FOTO: Petr Horník, Právo

Trestní oznámení v této věci nepodal. Informaci předal tehdejšímu ministrovi Jaroslavu Baštovi, který měl ve vládě na starost koordinaci bezpečnostních složek. „Následně mi bylo sděleno, že tuto záležitost zadal a že byla shledána v pořádku. Tento převod měl charakter půjčky, a tudíž se nejednalo o trestný čin,“ konstatoval Grégr.

Vláda o věci jednala osm minut

Obžaloba tvrdí, že manažeři při nákupu akcií připravili stát minimálně o 3,2 miliardy korun, protože cenné papíry odkoupili pod cenou. Zeman, Mertlík i Grégr však postup vlády hájili.  Stát totiž jako vlastník menšinového balíku akcií nemohl ovlivňovat dění uvnitř MUS. Navíc neměl zisk v podobě dividend, protože je tehdejší vedení firmy nevyplácelo. Pro přímý prodej konkrétnímu zájemci hlasovalo všech šestnáct členů vlády. Tento bod zabral na programu jednání vlády zhruba osm minut.

Mosteckou uhelnou jsme netunelovali, ale zachránili, hájí se obžalovaní exmanažeři

„K vlastnímu prodeji chci znovu podtrhnout, že se jednalo o zcela rutinní operaci a že se minoritní podíl akcií vždy prodává za výrazně sníženou cenu,“ vysvětloval na policii Grégr. Všichni tři zmínění politici ve výpovědích uváděli, že znali nebo se setkali s obžalovaným Koláčkem, který byl nejvlivnějším manažerem MUS. Ten se stejně jako ostatní hájí tím, že stát věděl, komu akcie prodává.

Část advokátů žádá, aby před soudem mluvili všichni členové tehdejší vlády včetně současného prezidenta Zemana. Ten zatím oficiální pozvánku k soudu nedostal. „Zatím jsme ho nekontaktovali,“ informovala advokáty při soudním jednání předsedkyně trestního senátu Silvie Slepičková.