Článek
„Rozsudek je pravomocný, obžalovaný i státní zástupce se vzdali práva na odvolání,” řekla mluvčí krajského soudu Lucie Jíchová.
Případem vraždy z 30. června 2017 se soudy zabývaly opakovaně. Plzeňský krajský soud vyměřil původně letos na jaře obžalovanému muži za zvlášť surovou vraždu výjimečný trest 25 let vězení. Vrchní soud v Praze v červnu trest snížil na 21 let. Následně se ale věcí zabýval i Nejvyšší soud (NS), který podle říjnového zjištění Práva vyhověl obhajobě a vrátil případ ke Krajskému soudu v Plzni. Po zásahu NS tak byl v úterý Rigó ohrožen sazbou deset až 18 let vězení.
„Různé způsoby napadení poškozené k závěru o zvlášť surovém spáchání zločinu nestačí. Samotná kvantita použitých mechanismů útoku musí být doprovázena i dalšími podstatnými okolnostmi jeho spáchání, jako jsou například výrazná brutalita, razance či devastace těla oběti,“ konstatoval Nejvyšší soud v rozhodnutí, se kterým se Právo v říjnu seznámilo.
O případ zvlášť surového způsobu jde tehdy, pokud čin svým provedením výraznou měrou přesahuje použité násilí.
Jako typický příklad zvlášť surové vraždy Nejvyšší soud uvedl takový způsob útoku, který je spojen s ubíjením oběti a nápadnější devastací jejího těla. „Jedná se například o vraždu rozdupáním hlavy oběti nebo zasazením většího množství bodných ran, popřípadě vražedný útok sekerou, při kterém byla téměř oddělena hlava,“ konstatoval NS.
Přiznal se
Šestadvacetiletý Rigó ženu zavraždil loni v červnu. Před soudem se přiznal k tomu, že nejdříve svoji oběť škrtil, pak jí tlačil kolenem proti krku, a aby měl jistotu, že ji zabil, bodl ji do levé části hrudníku kuchyňským nožem, přičemž zasáhl i srdce. Poté z bytu poškozené ukradl televizor a mobilní telefon a peníze získané z jejich prodeje údajně plánoval použít k odchodu do zahraničí.
Podle závěru vrchního soudu byla vražda reakcí na vydírání ze strany poškozené, která obžalovanému před smrtí vyhrožovala, že pokud se nerozejde s jinou ženou, nahlásí úřadům, že ji opakovaně znásilnil. Oba soudy se shodly, že šlo o mimořádně brutální vraždu a výjimečný trest je zcela namístě.
„O případ zvlášť surového způsobu jde tehdy, pokud čin svým provedením výraznou měrou přesahuje použité násilí. Pouze na základě použití více než jednoho vražedného mechanismu nelze označit jednání obžalovaného za zvlášť surový útok na poškozenou,“ uvedl dále Nejvyšší soud.
Podle jeho názoru nemohl být na konkrétní případ vraždy aplikován ani zvlášť trýznivý způsob provedení. „Poškozená byla již po počáteční fázi útoku obžalovaného zjevně v bezvědomí, a proto nemohla být vystavena fyzickým či duševním útrapám, jež by bylo možné označit za zvlášť trýznivé,“ uzavřel Nejvyšší soud.
