Vitásková se z hlavního líčení omluvila ze zdravotních důvodů a soud jeho konání v její nepřítomnosti akceptoval.

Obžaloba tvrdí, že Vitásková na podzim 2014 obsadila v rozporu s energetickým zákonem post místopředsedkyně ERÚ Renátou Veseckou, která nesplňovala zákonnou podmínku sedmileté praxe v oboru. Jak žalobce také upozornil, některá rozhodnutí z té doby by mohla být zpochybněna. Aleně Vitáskové navrhl umístění ve věznici s ostrahou po dobu 42 měsíců.

Obhájce obžalované Tomáš Gřivna uvedl, že Vitásková si nemohla na rozdíl od soudu ověřit, zda Vesecká splňuje podmínky pro pozici v úřadě, a mohla se spolehnout pouze na její tvrzení. „Nemohla si ani ověřit věci uvedené v životopise,“ připomněl Gřivna s tím, že soud musel žádat kvůli výpovědi Vesecké ministerstvo spravedlnosti i státní zastupitelství o zproštění mlčenlivosti.

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká

Renata Vesecká na archivním snímku

FOTO: Petr Horník, Právo

Podle něj chtěla Vitásková úřadu pomoci, postavit ho na nohy. „Prezident republiky měl možnost Vitáskovou odvolat, ale nejenže to neudělal; udělil jí státní vyznamenání,“ zdůraznil obhájce.

Předseda senátu poté konstatoval, že v závěrečných řečech zazněly nové argumenty, s nimiž se soud musí vypořádat. Rozhodnutí tak odročil na 21. listopadu.