Mlíčka spolu s šéfkou sekce pro předsednictví ČR v Radě EU Janou Hendrichovou a ředitelem odboru logistiky a organizace na Úřadu vlády Radovanem Karlíkem vinil v kauze ProMoPro žalobce z toho, že měli bezdůvodně vyloučit z výběrového řízení všechny uchazeče kromě ProMoPra. Za to jim hrozilo až deset let vězení.

Podle soudu se ale trojice ničeho takového vědomě nedopustila a všichni byli osvobozeni.

„Touto trestní kauzou jsem byl uvržen do značného osamění,“ uvádí v žalobě na stát bývalý ředitel odboru veřejných zakázek Mlíčko. Podle svých slov i dalších svědků kvůli trestnímu stíhání přišel o známé, narušilo mu to partnerský vztah. „Mělo to dopad i do vztahu s manželkou a s rodiči, kteří vychovali čestného člověka,“ uvedl například Mlíčkův známý ze studií. „Někteří lidé s ním přerušili a ochladili vztahy,“ dodal.

Mlíčko zároveň podotkl, že přestal mít chuť se s lidmi stýkat. Nemohl prý snášet jejich neustálé otázky ohledně ProMoPra. „Od doby, kdy kauza vypukla v médiích, tak neuběhl den, kdy bych si neříkal, co jsem tehdy dělal a jak bych to byl dělal dneska,“ uvedl Mlíčko u soudu.

Spoluobžalované soud odškodné přiznal

Ministerstvo spravedlnosti už v minulosti Mlíčkovi vyplatilo šedesátitisícové odškodné. Jeho spoluobžalované Hendrichové v říjnu Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal více než půl milionu korun [celá zpráva]. Hendrichová žádá zhruba o čtyři sta tisíc více. Třetí z osvobozených úředníků, Karlík, požaduje skoro 6,5 milionu, projednání jeho žaloby ještě nebylo nařízeno.

Projednávání Mlíčkovy žaloby bude pokračovat v lednu čtením listinných důkazů.

Firma ProMoPro zajišťovala audiovizuální techniku pro konference během českého předsednictví EU v roce 2009. Zakázku ovšem dostala bez výběrového řízení a Úřad vlády jí za služby zaplatil více než 500 milionů korun. Úřad ale dostal za předraženou zakázku v roce 2016 pokutu ve výši 550 milionů. Česká republika proto žádala po obžalovaných celkem 938 milionů korun.

Majitel ProMoPra Jaroslav Veselý, jeho hlavní subdodavatel Vlastimil Maxa a dalších sedm jednatelů subdodavatelských firem se dopustili podvodu tím, že účtovali činnosti, ke kterým buď vůbec nedošlo, nebo s předsednictvím nesouvisely.

Soudy kauzu uzavřely loni v lednu, kdy odvolací soud potvrdil zprošťující verdikt nad třemi úředníky. Naopak Veselý si odpykává devítiletý trest, stejně jako Maxa. Ostatní subdodavatelé dostali tresty od podmínky po šest let vězení.