Kolegové z práce nasedli osudný večer po desáté hodině do vlaku. „Během jízdy obžalovaný střelil do břicha poškozeného, který na místě zemřel. Obžalovaný nebyl držitelem zbrojního průkazu, přesto si pořídil pistoli ČZ ráže 6.35,“ prohlásil v obžalobě státní zástupce Ivan Hrazdira.

Vlček před soudem nijak nezapíral, že smrtící ránu vypálil právě on, tvrdil však, že rozhodně neměl v úmyslu svého kolegu z práce a kamaráda zastřelit, jednalo se podle něj o nešťastnou náhodu.

Po výstřelu jsem zůstal jako opařený, nechápal jsem, co se stalo, měl jsem zalehlé uši. obžalovaný

„Tu pistoli jsem našel asi 14 dní dříve při vyklízení bytu po otci. Dal jsem si ji do batohu a ani jsem o ní nevěděl. Ve vlaku jsem mu ji chtěl ukázat, vytáhl jsem ji z pouzdra, natáhl a pak došlo k výstřelu. V tu chvíli hlaveň mířila na něj, seděli jsme ve vlaku proti sobě,“ popisoval u soudu Vlček.

V době výstřelu měl v sobě podle svých slov asi deset piv, s kolegy totiž po práci zaskočili do hospody. „Po výstřelu jsem zůstal jako opařený, nechápal jsem, co se stalo, měl jsem zalehlé uši. Chvíli jsem se na něj jen díval, pak jsem si k němu sedl a začal jsem volat o pomoc, snažil jsem se vystoupit z vlaku, který zrovna zastavil ve stanici v Brně v Židenicích. Ale nepovedlo se mi to. Potom jsem vyhodil pistoli z okna a na další zastávce jsem vystoupil. Nedokážu si vysvětlit, jak se to stalo, proč jsem měl prst na spoušti. Lituji toho, nikdy se to nemělo stát,“ dodal Vlček.

Senát brněnského soudu v čele s Petrem Jirsou by měl vynést verdikt po výslechu dalších svědků a znalců.