„V Rumburku jsem byla vážená. Lidé mě zdravili z dálky, s úsměvem,“ zahájila výpověď Marešová vzpomínkou na dobu před svým trestním stíháním. Kvůli němu byla podle svých slov v podstatě donucena z rumburské nemocnice odejít. Vedení nemocnice jí prý dalo na výběr - buď ukončení pracovního poměru dohodou, nebo podle paragrafu 53 zákoníku práce.

Na srdci pořád cítím tu křivdu, co se mi stalo, já tím žiju dnes a denně.Věra Marešová

Marešová nakonec přijala dohodu. „Byla jsem odejita tím stylem, že mi byla nařízena dovolená. Když jsem si chtěla dojít pro věci, byl mi zakázán vstup,“ uvedla před soudem sestra, která v současnosti pracuje v jedné z pražských nemocnic. Právě Prahu vzala Marešová jako určité útočiště před děním po propuštění z vazby. V Rumburku se Marešová podle svých slov bála chodit mezi lidi.

„Když jsem po propuštění z vazby šla městem, lidé radši přešli na druhý chodník, radši sklopili zrak, než aby navázali oční kontakt. Takové to 'co ta tady dělá',“ popisovala Marešová atmosféru vůči své osobě ve zhruba jedenáctitisícovém Rumburku.

Bere antidepresiva

„Když přijdu do krámu, tak poznám, jestli mě prodavačka chce obsloužit, nebo ne,“ dodala. Marešová nicméně uvedla, že lidi toleruje, jinak by se z toho asi zbláznila. Už při zahájení jejího trestního stíhání měla předepsaná antidepresiva, léky podle svých slov užívá i v současnosti. Marešová také uvedla, že kvůli trestnímu stíhání přišla o domácí zvířata, která chovala. Během pobytu ve vazbě jí například uhynul pes. Zmínila i rodinné problémy, které nastaly.

„Státu nejsem schopná odpustit, že se taková kauza stala. Zakládala jsem si na tom, že jsem zdravotní sestra, že to umím. A najednou bác a jsem vylitá z téhle práce,“ řekla soudu závěrem Marešová. „Na srdci pořád cítím tu křivdu, co se mi stalo, já tím žiju dnes a denně,“ dodala.

Zdravotní sestra Věra Marešová (vlevo) u soudu

Zdravotní sestra Věra Marešová (vlevo) u soudu

FOTO: Petr Horník, Právo

Dostala milión

Marešová po státu požaduje čtyři milióny korun. Je v tom zahrnuta náhrada za ušlý zisk, za vypracované znalecké posudky, za pobyt ve vazbě nebo za ztížení společenského uplatnění. Stát Marešové už vyhověl a přiznal jí zhruba milión korun za ušlý zisk, nezákonnou vazbu a trestní stíhání.

Největší položku v žádosti Marešové tvoří náhrada za újmu na zdraví a ztížené společenské uplatnění, a sice 1 966 738 korun. Podle znaleckého posudku vypracovaného psychiatričkou Alenou Gayovou trpí Marešová mimo jiné úzkostmi, návaly, nechutí k setkávání se s lidmi a panickými ataky. Mezi lidmi se prý cítí „jako v zoo“. Marešová také podle posudku trpí kvůli pobytu ve vazbě pocitem špíny a pořád něco pere. „Trestní stíhání podstatně narušilo a zdevastovalo její sociální vazby,“ uvádí se v posudku.

429 dní ve vazbě

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, zastoupený Michalem Sladkým, částku nicméně v dubnu rozporoval. „Není zřejmé, z jakého konkrétního výpočtu vyplývá,“ uvedl Sladký a dodal: „Není příliš zřejmá příčinná souvislost mezi ztížením společenského uplatnění a trestním stíháním žalobkyně.“

Úřadu také není jasná částka, kterou Marešová žádá za trestní stíhání, protože původně nárokovala 1,8 miliónu, nyní o tři sta tisíc korun více. Sladký také namítal, že se neprokázalo, že by Marešová v důsledku trestního stíhání přišla o zaměstnání, protože pracovní poměr ukončila dohodou. „Byl činěn nátlak, že pokud nepodepíše dohodu, bude ze zaměstnání vyhozena,“ řekla obhájkyně Marešové Iva Jónová.

Marešová měla podle obžaloby mezi roky 2010 a 2014 podat na jednotce intenzívní péče v nemocnici v Rumburku, kde pracovala, v infuzi šesti pacientům draslík, na což měly její údajné oběti zemřít. Podle žalobce si tím Marešová měla ulehčit svou práci. Jak Krajský soud v Ústí nad Labem, tak i následně odvolací senát Vrchního soudu v Praze Marešovou před dvěma lety pravomocně obžaloby zprostily. Revizní znalecký posudek nepotvrdil, že by pacienti zemřeli na otravu draslíkem. Kvůli trestnímu stíhání strávila Marešová ve vazbě celkem 429 dní.