Článek
Shodou okolností šlo o kamarádky a kolegyně z práce.
„O sražené chodkyni jsem něco zaslechla v sanitce ještě na místě. Že se jedná o moji kolegyni a že nepřežila, jsem zjistila hned druhý den v práci. V tu chvíli mě ale vůbec nenapadlo, že s její smrtí mám něco společného,“ vypovídala u Okresního soudu Plzeň-sever 57letá řidička, kterou státní zástupkyně Lenka Kocurová viní z usmrcení z nedbalosti.
„To jsem se dozvěděla až později z usnesení o zahájení trestního stíhání. Byla jsem z toho hodně špatná,“ dodala. Podle Kocurové obžalovaná nepřizpůsobila rychlost s ohledem na situaci v provozu.
Dostatečně nezpomalila při průjezdu úsekem, kde se nacházela havarovaná vozidla. „Přitom na místo dopravní nehody upozorňoval padesát metrů před ním zapnutý výstražný maják na vozidle bezpečnostní služby,“ prohlásila žalobkyně.
Náraz 51letou ženu vymrštil daleko od hlavní skrumáže havarovaných aut. Tělo objevil jeden z řidičů mimo komunikaci v těsné blízkosti svodidel. Kdo chodkyni srazil tak nebylo možné okamžitě zjistit.
Až podrobnější expertíza odhalila stopy její DNA na čelním skle a střeše vozidla Červenkové. Znalci pak potvrdili, že v momentě nárazu jela obžalovaná rychlostí přes 130 kilometrů v hodině.
Nehoda se stala brzy ráno, mrholilo a byla ještě tma. Červenková tvrdí, že jela maximálně stodvacetikilometrovou rychlostí.
„Ve vzdálenosti asi 150 metrů přede mnou jsem si všimla po pravé straně stojícího vozidla, které mělo rozsvícenou majákovou rampu na střeše. Nic dál jsem neviděla,“ popisovala obžalovaná žena situaci před nehodou.
Vestu neměla
Poté prý sundala nohu z plynu a přejela do levého pruhu. „Když jsem míjela auto s majáky, uviděla jsem před sebou stát napříč bílou dodávku. Začala jsem intenzivně brzdit, bylo to strašně rychlé. Vnímala jsem pouze, že do něčeho narážím. Vlastní náraz si ale nevybavuji,“ pokračovala řidička.
Když se pak v autě probrala, viděla, jak se kouří z volantu. „Myslela jsem si, že auto hoří. Dveře jsem měla zablokované, tak jsem je musela vykopnout. Přeběhla jsem dálnici na pravou stranu za svodidla. Pak jsem viděla, že do mého auta ještě narazila zezadu velká dodávka a odrazila ho k pravé straně dálnice,“ vybavovala si Červenková dramatické okamžiky. Poté ji odvezla sanitka do nemocnice, kde ji lékaři po ošetření ještě ten den pustili domů.
Žádného chodce na dálnici údajně neviděla. „Už vůbec si nevybavuji, že bych někoho srazila. Nedokážu si ani vysvětlit, jak se krev chodkyně dostala na střechu mého auta,“ dodala obžalovaná žena.
Pobíhající ženy kolem havarovaných aut si všimlo několik svědků.
„Pohybovala se za zadní částí posledního ze stojících aut a připadalo mi, že se snaží zastavovat přijíždějící vozidla. Kdo a jak ji srazil, jsem neviděl. Začal jsem se po ní shánět, až když jsem zjistil, že jeden z řidičů hledá manželku. Došlo mi, že by to mohla být ona. Bohužel jsem ji našel ležet u svodidel bez známek života,“ řekl před soudem Jiří Nezbeda.
Všichni svědci potvrdili, že sražená žena neměla na sobě reflexní vestu. Naopak byla v tmavém oblečení. „Upozornil jsem ji, ať se raději schová za svodidla. Přišla mi taková jako vystresovaná,“ doplnil další z účastníků nehody Blažej Koleňa. Soud bude pokračovat výslechy dalších svědků.