Soudce Pořízek je nevinný, škodu při zadávání zakázky na justiční areál nezpůsobil

Podle vrchního soudu se Pořízek, kterému původně hrozilo až deset let vězení, nedopustil žádného trestného činu. Ke stejnému rozhodnutí dospěl již předloni v listopadu trestní senát ostravského krajského soudu. Žalobce se proti němu odvolal.

„Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by pan doktor Pořízek nejednal s péčí řádného hospodáře, spíše naopak, když například ze stanoviska generálního projektanta vyplynula nutnost dostavby budov soudu i zastupitelství zároveň, aby nevznikaly vícenáklady,“ uvedl mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik.  

Žaloba kladla Pořízkovi za vinu, že způsobil státu škodu přesahující 35 miliónů korun, a to tím, že část stavby zadal firmě bez výběrového řízení. Případ je v novodobé historii naprosto výjimečný, jde totiž o nejvýše postaveného činitele české justice, který byl stíhán.

Stavba justičního areálu, která byla dokončena v roce 2009, měla podle předpokladů z roku 2005 stát 805 miliónů korun. Po přesném vyčíslení nákladů cena vzrostla na 1,674 miliardy, tuto investici schválilo i ministerstvo spravedlnosti. Celkové náklady ale nakonec dosáhly 1,938 miliardy korun. Už v roce 2008 vydal Nejvyšší kontrolní úřad zprávu, podle které byla stavba a příprava investice předražená.

Pořízek, který se těší pověsti velmi schopného soudce, obvinění od počátku odmítal s tím, že trestní stíhání proti němu je nesmyslné, vedené tendenčně a jednostranně. „Postupoval jsem podle pokynů ministerstva spravedlnosti a domnívám se, že jsem postupoval jako řádný hospodář. Žádné trestné činy jsem nespáchal ani úmyslně, ani z hlediska nedbalosti,“ zdůraznil ve středu Pořízek.

Podle obhájce Radka Ondruše bude obhajoba požadovat po státu odškodnění za nemajetkovou újmu. „Trestní stíhání bylo od počátku nedůvodné. Obžalovaný jako předseda krajského soudu nerozhodoval sám, ale v soustavě. Nevíme, proč byl obviněn a obžalován pouze on. Rozhodovalo tam více lidí, vše bylo řádně schvalováno,“ konstatoval obhájce. Sám Pořízek prohlásil, že se cítí být trestním stíháním poškozen.

Podle obžaloby ve funkci předsedy Krajského soudu v Brně porušil své povinnosti tím, že zadal veřejné zakázky na stavbu budovy státního zastupitelství v Brně, i když mu muselo být zřejmé, že sjednaná cena, kterou bude muset brněnský soud za stavební práce uhradit, bude ve zjevném nepoměru k předpokládané hodnotě plnění.

Tento postup podle obžaloby mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Pořízek se hájil mimo jiné tím, že veškeré jeho kroky schvalovalo ministerstvo spravedlnosti a bez jeho souhlasu krajský soud neměl možnost zahájit jakoukoliv investiční akci. Při výpočtu prvotních nákladů se podle Pořízka navíc nepočítalo s dalšími náklady, například s napojením na dopravní infrastrukturu a inženýrské sítě.

Vrchní soud, obdobně jako již předtím ostravský krajský soud, dospěl k názoru, že Pořízek postupoval při správě soudu s řádnou péčí. Nebyla prokázána ani žádná vazba mezi obžalovaným a společností IMOS Brno, která justiční areál stavěla.

Případ byl projednáván řadu let. Pořízka obvinila policie na podzim roku 2012. Nejprve se kauzou zabýval Krajský soud v Brně. Tomu ji v březnu 2014 odejmul olomoucký Vrchní soud a přeložil ji ke Krajskému soudu v Ostravě. Důvodem bylo vyloučení jakýchkoli pochybností o nestrannosti soudu. Ostravský soud případ projednal nejprve v prosinci 2014, kdy v neveřejném zasedání trestní stíhání zastavil. Vrchní soud v Olomouci ale jeho rozhodnutí v květnu 2015 zrušil a nařídil projednání případu.