Oběť, které zloděj „vykuchal“ interiér auta, ale může odběr své DNA odmítnout. Ovšem podle policie je sama proti sobě, protože vyšetřovatelům genetický profil pomáhá rozlišit jednotlivé lidi, kteří mají souvislost s místem činu.

Jak ukazují zkušenosti čtenářů Práva, vyšetřování i drobných krádeží může provázet rozbor DNA u obětí těchto trestných činů, policie kromě sesbírání otisků prstů a dalších stop oslovuje také oběti s žádostí, aby si nechaly vytřít ústa vatovou tyčinkou, ze které se vytváří v laboratoři genetický profil.

 Bojí se zneužití osobních údajů

Lidé ale ne vždy chtějí DNA poskytnout kvůli ochraně osobních údajů a obávají se záznamu v databázi. Podle kriminalistů se ale vzorky od obětí trestných činů likvidují okamžitě poté, když je vyloučena jejich souvislost s ostatními stopami.

Paradoxně se pak člověk může coby oběť dostat do databáze právě ve chvíli, kdy odmítne DNA poskytnout. Pokud totiž oběť vzorek nedá, nelze určit, kdo je na místě „domácí“. Pokud vzorek není spárovaný s již zaznamenaným pachatelem, skončí v databázi v kolonce neztotožněných vzorků.

„Pakliže máme profil z místa a zjistíme, že se nejedná o domácí osobu, tak je to neznámý profil neznámé osoby,“ řekla Právu mluvčí kriminalistického ústavu Petra Srnková.

Takový záznam skončí v databázi do doby, než se ho podaří spárovat. Takže to může být také navěky pro případnou budoucí identifikaci možného pachatele.

Databáze DNA je podle kriminalistů dobrá mimo jiné právě k odhalování sériové trestné činnosti, kdy pachatelé na různých místech třeba kradou a podaří se je odhalit i po několika letech díky tomu, jaké za sebou zanechávají biologické stopy.

Analýza DNA stojí kriminalistický ústav zhruba 500 až 1000 korun, záleží na tom, zda se jedná o stěr z ústní dutiny a srovnávací vzorek, nebo o analýzu stopy na místě činu, která je dražší.

Písemný souhlas

Případ čtenářky Práva, která odmítla odevzdat vzorek DNA, komentoval pro Právo nejvyšší žalobce Pavel Zeman s tím, že jako poškozená může policejní žádost odmítnout, zdůraznil ale, že předáním vzorku by mohla policistům pomoci k odhalení pachatele.

„Chápu, proč to po ní chtěli. Jestli jí vykradli auto, tak tam policie následně nabrala biologické stopy a potřebuje je srovnat, které z nich patří poškozené jako majitelce či uživatelce vozu, a ty pak mohla vyloučit,“ nastínil Zeman.

Policisté podle něj v tomto bagatelním případu udělali práci navíc, když nabrali biologické stopy, proto doporučil vzorek DNA odevzdat.

Jiná oslovená nejmenovaná státní zástupkyně k tomu podotkla, že obecně lze požadovat DNA po každém, ale s výjimkou podezřelých a obviněných musí policie od dotčené osoby získat písemný souhlas. U možných pachatelů či trestně stíhaných si odebrání vzorku mohou policisté vynutit.

Musí požádat o povolení ale může i pohrozit

U ostatních, tedy i poškozených či obětí, nemá policie nárok jim bez souhlasu DNA vzít, ale zároveň jim prý může pohrozit sankcí.

„Nejedná-li se o provedení zkoušky krve, což je zásah do osobnostní integrity člověka, tak je osoba, která je vyzvána, povinna strpět úkon. Policie ale musí mít její souhlas. V opačném případě je však potřeba tuto osobu poučit o následcích nevyhovění tohoto úkonu, tedy o pořádkové pokutě,“ uvedla žalobkyně.

Pokud by to policie předem neučinila, žádná pokuta dotčené nehrozí, protože ji prý řádně nepoučili. „Pořádková pokuta se ukládá až do výše padesáti tisíc korun a může být ukládána i opakovaně při nevyhovění. U tohoto případu, který však podrobně neznám, bych to ale neočekávala. Myslím si, že nic takového dotyčné nehrozí, pokud není podezřelá,“ podotkla žalobkyně, která si nepřála být jmenována.

Oběti trestných činů podle Srnkové k odebrání vzorku nutit nelze, každopádně pokud DNA odevzdají, nemusejí mít obavy ze záznamu v nějaké databázi, materiál se po porovnání s ostatními profily zničí.

„Máte nějaký profil, domníváte se, že by to mohl být profil pachatele, ale ukáže se, že jde o majitele nebo někoho z rodiny. Tato analýza je velice důležitá,“ popsala policejní praxi Srnková.

Biologický materiál od oběti se ničí poté, kdy se podaří stopy spárovat nebo je případ vyřešen a policie najde pachatele.

Databáze DNA
Národní databáze DNA je v Kriminalistickém ústavu Praha vedena od roku 2002. Obsahuje profily osob obviněných a odsouzených, stop z míst neobjasněných trestných činů, pohřešovaných osob, neznámých mrtvol, příbuzných pohřešovaných a eliminačních vzorků.
Profil DNA ze stopy z neobjasněného trestného činu je z databáze vymazán, pokud dojde ke ztotožnění s konkrétní osobou. Pokud se jej nepodaří ztotožnit, zůstává v databázi.
Profil DNA osoby je vymazán, pokud se obviněný neprokáže nebo pokud je osoba zproštěna obžaloby. V databázi zůstávají profily DNA osob pravomocně odsouzených za úmyslný trestní čin do 100 let jejich věku.