Téměř na den přesně před 33 lety, 16. listopadu 1984, se vracel 23letý mladík ze schůzky s dívkou z Prahy do středních Čech. Ujel mu však vlak a na hlavním nádraží potkal 46letého muže. Pili spolu nejprve v restauraci a pak se odebrali k němu domů. Tam došlo k potyčce a mladík majitele bytu uškrtil páskem.

Příslušníci Sboru národní bezpečnosti sestavili tým, který vyslechl tisíc lidí, zajistili otisky, a měli dokonce identikit. K dopadení pachatele ale nic nevedlo. I přesto, že jeden podezřelý se jim rýsoval, nakonec případ v roce 1989 odložili. V nalezených důkazech jim ovšem zůstal otisk dlaně.

„Na oddělení kriminalistické techniky a expertiz jihomoravského kraje byla prováděna kontrola daktyloskopických stop z neobjasněných trestných činů a tyto stopy byly dodatečně vkládány do elektronického systému. Právě díky tomu vyšla shoda s konkrétní osobou, která se dopustila jiné trestné činnosti, při které jí byly také odebrány otisky,“ vylíčil mluvčí policie Jan Daněk.

Spadl mu kámen ze srdce

Šestapadesátiletý podezřelý se tak dostal do hledáčku pražských kriminalistů z mordparty. Ti za ním vyrazili, aby ho vyslechli. Muž zprvu zapíral, pak se do své výpovědi zamotal a nakonec podle Daňka přiznal, že je pachatel. Ten dále dodal, že měl celá ta léta strach přijet do Prahy, aby nebyl dopaden.

„Při podaném vysvětlení mu pomyslný kámen ze srdce, který ho trápil více než třicet let, spadl hned dvakrát. Poprvé, když se k činu přiznal a viditelně se mu ulevilo. Podruhé, když zjistil, že ho pozemský soud za tuto vraždu již nepotrestá. Vzhledem k tomu, že se čin stal již před třiatřiceti lety, byl totiž případ promlčen,“ uzavřel Daněk.