„Oba mě začali mlátit. Když jsem spadl na zem, tak mě kopali. Zůstal jsem ležet na zemi. Když odjeli, nevěděl jsem, kde jsem. Plazil jsem se, až mě naložila do auta nějaká žena a dovezla mě do města,“ popsal napadení jeden z bezdomovců.

K soudu ve čtvrtek dopoledne dorazili celkem čtyři. Jeden z nich odmítl, že by ho napadli dva obžalovaní, ale svědčil, že viděl, jak tihle dva napadli jiného bezdomovce. Sám byl údajně napaden jinými strážníky. Další dva bezdomovci vypověděli, že je jeden či druhý obžalovaný strážník například fackoval nebo kopl do nemocné nohy.

Bylo to na jejich žádost. Byla to pomoc občanům.obžalovaný Roučka

Oba obžalovaní vinu odmítají. „Nic z toho není pravda. Vždycky jsme je jenom zkontrolovali, zjistili totožnost, zaevidovali přestupek a odjeli. Víc ani nemůžeme,“ uvedl Bělský. Oba shodně vypovídali, že snaha omezit pohyb bezdomovců po městě je jako boj s větrnými mlýny, že bývají často opilí, páchnou a nejsou žádné páky na to, jak je přimět, aby se takto nepohybovali v ulicích.

Vyhýbají se prý kontaktu

Strážníci uvedli, že se spíš vyhýbají přímému kontaktu s nimi a vozit je autem by znamenalo nutnost pokaždé celý vůz vyčistit. „Nechci si přinést domů nějaký svrab nebo žloutenku,“ uvedl Roučka.

U soudu to ale tak ve čtvrtek nevypadalo. Většina předvolaných bezdomovců rozhodně neodpovídala všeobecně zažité představě o člověku bez domova. K soudu přišli jako zcela slušně vyhlížející lidé, na což upozornil i soudce Rudolf Havelka. „Připadá mi to, jako když v 70. letech policajti vytáhli disidenty za Prahu na pole, tam je vyhodili z auta a svlékli do naha,“ komentoval případ Havelka.

Obžalovaní však vinu popírají. Jeden z nich připustil, že skutečně dva z bezdomovců vezl. „Bylo to na jejich žádost. Byla to pomoc občanům, když byla zima, oni neměli peníze na autobus, tak je odvezeme,“ vysvětloval Roučka mimořádné služby podivující se zmocněnkyni bezdomovců.

Soudce Havelka líčení odročil na neurčito. Chce sehnat ještě dva svědky, tedy další dva bezdomovce, z nichž jeden je nejspíš ten, který podle výpovědí ostatních dostával vždy největší výprasky. Podle svědectví Martiny Brzobohaté, která lidem v nouzi poskytuje poradenství, dotyčný bezdomovec mluvil o tom, že z Mladé Boleslavi raději navždy zmizí, protože se tu bojí o život. Stejně tak se odtud odstěhovali i dva další lidé, kteří se přesunuli na Mělnicko a našli si práci.