Padesátku v obcích si hlídáme už dvacet let

Prvního října 1997 vstoupila v platnost vyhláška číslo 223/1997 Sb., která snížila rychlost z 60 km/h na 50 km/h v obcích a na dálnicích mimo obec ji zvýšila ze 110 na 130 km/h. Zároveň byly motocykly postaveny na úroveň vozidlům do 3,5 tuny.

Rychlostní limit ve městech se tak vrátil na úroveň roku 1975, do kdy museli řidiči jezdit maximálně 50 km/h, poté se zvýšil. Během 90. let vyšlo najevo, že šedesátka je rychlost, která představuje v ulicích obcí příliš velké riziko. Potvrzovala to i statistika zraněných a mrtvých. Jako příklad sloužily jiné státy Evropy, kde už maximální padesátikilometrová rychlost platila.

V tisku se v roce 1998 uvádělo, že snížení rychlosti znamenalo šestiprocentní pokles počtu nehod, alespoň v Praze. O rok později hlásal titulek České tiskové agentury, že „Díky snížené rychlosti v obcích bylo ‚zachráněno‘ 130 životů.“ Vycházel z tiskové konference o dopravních nehodách. Zvýšení rychlosti na dálnicích však podle tehdejších představitelů policie mělo opačný důsledek. Na dálnicích v roce 1998 zemřelo o deset lidí více než v roce předchozím.

„Argument pro snížení rychlosti byl a vlastně stále je bezpečnost chodců a snížení hluku. Samotné snížení či zvýšení rychlosti vždy budí vášně mezi kritiky a podporovateli. Statistiky hovoří pro podporovatele snížené rychlosti jasně a nemyslím si, že v současné době existuje politická či jiná vůle s rychlostí něco dělat, byť poslední dobou začaly rezonovat myšlenky o zvýšené rychlosti na dálnicích,“ řekl Novinkám manažer Autoklubu České republiky Libor Budina.

Podobně hovořil i ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. „Co se týče obcí, tak snížení rychlosti hodnotíme pozitivně, byl to trend, kterým šla celá Evropa. Co se týče dálnic, tam je situace mírně opačná. Navýšením limitu v té době došlo k nárůstu počtu usmrcených osob, ale bylo to spíš v prvním období. Od roku 2004 počet začal zase klesat. Ovšem ne vždycky mohla za úmrtí nepřiměřená rychlost,“ řekl Novinkám Lerch.

Jak dále vysvětlil, vedení policie není zastáncem zvyšování rychlosti na dálnicích, jak se o tom v minulosti hovořilo.

„Nejsme zastánci jakéhokoliv zvyšování rychlosti na dálnici. Diskuze ke snižování rychlosti nebyly ani otevírány. Snížení rychlosti je odůvodněné v místech, kde jsou například často nehody. Rychlost v obcích by měla zůstat nezměněna,“ sdělil šéf dopraváků.

Hranice, kterou by řidiči měli dodržovat, je však často porušována. Policie i strážníci, kteří rychlost kontrolují, nemají dostatek kapacit, aby pokryli všechna frekventovaná místa. Podle průzkumu redakce mezi městskými policiemi největších českých měst měří strážníci nejčastěji u základních a mateřských škol, obytných zón, zastávek MHD a na místech, kde to vyžadují občané či radnice.

Například v Praze strážníci využívají především automatické radary, v Brně a Olomouci převážně ruční přenosné radary. V Plzni a Liberci využívají městští policisté radary zabudované v autě. Podle toho se také odvíjí počet uložených pokut, poněvadž pokud jsou používány automatické systémy, putuje přestupek rovnou správnímu orgánu.

Přehled počtu přestupků a celkové výše pokut uvádíme v tabulkách, tak jak je dodaly městské policie. Strážníci z Ostravy data nedodali. Dostupná čísla zaslalo také policejní prezidium, které má statistiku odhalených přestupků v obcích a mimo obec od roku 2012.

„Policie nemá kapacity všude rychlost kontrolovat. Samo sebou je to i o morální a mentální výbavě řidiče, který si mnohdy neuvědomuje, jakou brzdnou dráhu potřebuje pro zastavení vozidla a jaké následky může mít zbytečně rychlá jízda. Co na tom, že jsem rychlejší než druhý řidič, stejně se potkáme na další křižovatce na červené,“ podotkl Budina.

Podle Lercha jsou dálnice z celkového pohledu nejbezpečnější. „Je na nich nejméně nehod s nejmenšími následky. Nejvíce kolizí je pak obecně na silnicích v obcích, avšak jsou s menšími následky. Nejnebezpečnější jsou silnice první třídy, což je dáno tím, že jsou ty silnice širší, řidiči mají tendenci zrychlovat a předjíždět. Tady bývá nejvíce usmrcených,“ uzavřel Lerch.