V Dolečkově posudku chyběl podle soudce Milana Rossiho například řádný nález, čímž Doleček nedostál znaleckým povinnostem. Dále v posudku chyběly konzultace Dolečkových domněnek s odborníky nebo analýza jeho myšlenkových pochodů.

„Zadání bylo jasné, bylo potřeba najít nejpříznivější variantu skutkového děje pro tehdy obviněného Romana Janouška,“ uvedl Rossi. „Pak je na znalcově profesionalitě, zda obhájci předloží variantu bez opomenutí zásadních důkazů,“ dodal s tím, že se tak nestalo, protože se potřebovalo dojít k nějakému závěru, který měl být prezentován dál.

Doleček by měl také zaplatit 7 800 korun, což je částka, kterou obdržel za posudek jako znalečné.

Znalec: Je to lež

Opilý Janoušek srazil v březnu 2012 autem v pražské Michli jedenapadesátiletou Vietnamku. Nejprve narazil do jejího vozu. Když se mu pak žena snažila zabránit, aby od nehody odjel, lobbista se proti ní svým autem rozjel a srazil ji. Žena strávila se zlomenými žebry víc než měsíc v nemocnici. Janoušek jí zaplatil 900 tisíc korun na odškodném.

Doleček svým posudkem víceméně potvrdil Janouškovu verzi, podle které lobbista ženu neviděl a zřejmě ji jen zachytil zpětným zrcátkem.

To ale vyvrátil následný revizní posudek docenta Aleše Vémoly z Vysokého učení technického v Brně. V průběhu řízení se Doleček i jeho obhájce Štěpán Roman snažili Vémolův posudek shazovat, je podle nich „vadnej“ a jediný správný je ten Dolečkův.

Dopravní znalec Jiří Doleček

Dopravní znalec Jiří Doleček

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Prohlašuju, že ta nehoda nemohla proběhnout jinak, než jak jsem ji odvodil já. Prohlašuju, že můj posudek je nevyvratitelný,“ prohlásil v závěrečné řeči Doleček, podle kterého je v obžalobě „co slovo, to lež“. Roman s ním souhlasil, když na adresu státního zástupce Ondřeje Šťastného uvedl: „Kdyby státní zástupce znal spis a potřebné zákony, tak nemohl v životě obžalobu napsat, protože je veskrze nepravdivá.“

„Toto řízení se nevede proto, že by pan Doleček měl nějaký odborný názor. Trestní proces se vede proto, že pan obžalovaný podal hrubě zkreslený znalecký posudek, podal ho takhle úmyslně a to znamená, že se nedopustil pouze názoru, ale i trestného činu,“ uvedl Šťastný ve své závěrečné řeči.

Roman Janoušek před vynesením rozsudku u Vrchního soudu v Praze

Roman Janoušek před vynesením rozsudku u Vrchního soudu v Praze (archivní snímek)

FOTO: Milan Malíček, Právo

Doleček podle něj v posudku vytrhával jednotlivé výpovědi z kontextu, uváděl jen to, co se mu hodí a vůbec neanalyzoval. Žalobce navrhoval pro Dolečka dvouletou podmínku a také výše uvedenou částku jako peněžitý trest. „Protože nebylo dokázáno nic jiného, musíme brát v potaz, že za ni (svou práci) dostal takovou částku, o které hovoří,“ vyjádřil určité pochybnosti státní zástupce.

Žalobce: Chce to nový zákon

Šťastný se také pozastavil nad Dolečkovým projevem před soudem. „Pan obžalovaný chvílemi působil zmateně, nedokázal racionálně vysvětlit metody, které použil. Omezilo se to na negování závěrů zejména docenta Vémoly, přičemž se dopustil několika verbálních útoku, které zaváněly trestným činem křivého obvinění,“ řekl žalobce.

Podle Šťastného už dlouho v ČR chybí nový zákon o soudních znalcích a tlumočnících.

„Případ poukazuje na to, že činnost znalců před soudem dlouhodobě vykazuje nedostatky. S ohledem na ten znalecký posudek jsem byl chvílemi až zděšen, kdo v České republice mohl být znalcem u trestního řízení a doufám, že podobné případy se už opakovat nebudou,“ zakončil státní zástupce svou řeč.