Vlasta Parkanová a bývalý ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Jiří Staněk jsou obžalovaní ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování povinností při správě cizího majetku v souvislosti s nákupem čtyř armádních letounů CASA.

Podle žalobce Parkanová se Staňkem způsobili České republice škodu minimálně 818 miliónů korun.

Nákup čtyř letounů vyšel stát asi na 3,5 miliardy korun, přičemž součástí obchodu byla i výměna pěti nepotřebných lehkých bojových letadel L-159. Parkanová se Staňkem podle spisu nenechali vypracovat nezávislý znalecký posudek na cenu letounů.

Státní zástupce Jan Kořán také tvrdí, že Parkanová jednala „v úmyslu zlepšit svoje postavení ve funkci ministryně obrany”, především prý ve vztahu k předsedovi vlády Mirku Topolánkovi (ODS), „který ji zamýšlel z funkce ministryně obrany odvolat“. Navrhla prý proto vládě uzavření smlouvy se společností OMNIPOL, aniž by doložila přiměřenost ceny.

Podle následně zpracovaného posudku je obvyklá cena právě o oněch 818 miliónů nižší.

Nepřítomná Parkanová

Parkanová prostřednictvím svého advokáta Tomáše Sokola požádala o jednání v nepřítomnosti, soud tak vyslechl druhého obžalovaného, Staňka. Podle žaloby tehdy ještě zastupující ředitel sekce vyzbrojování o údajně nevýhodné ceně letounů věděl, předložení návrhu ale nezabránil.

„V žádném případě se necítím vinen v žádném ze skutků, které přednesl státní zástupce a rozhodně odmítám, že bych svým jednáním za svého působení na ministerstvu obrany někdy chtěl způsobit či způsobil České republice nějakou škodu,“ uvedl Staněk před soudem.

Prohlásil, že za dobu svého působení na ministerstvu rozhodoval o tisících veřejných zakázek za 54 miliard korun. „Vždy jsem dbal na dodržování právních předpisů a svých povinností, respektoval jsem vždy podklady, které mi připravili podřízení a kolegové,“ podotkl Staněk.

Výpověď z přípravného řízení

Po Staňkově výpovědi přečetla soudkyně pět let starou výpověď Parkanové z přípravného řízení. „Podle svého přesvědčení jsem nemohla spáchat žádný trestný čin ani úmyslně, ani neúmyslně. Ani v tomto konkrétním případě, ani v jiném,“ uvedla na policii Parkanová.

Ve své výpovědi také uvedla, že z pozice ministryně v podstatě věřila svým náměstkům a jejich podřízeným, protože v rámci své agendy neměla čas ani prostor se zabývat až dvaceti složkami o mnoha desítkách až stovkách stran denně.

Ministr je podle Parkanové politik, manažer a jeho původní profese ho nemůže ani nesmí ovlivňovat. Na odbornost podle ní ministerstvo zaměstnává lidi, kteří ručí za správnost údajů v předkládaných dokumentech.

„Výběr letadla i dohoda o ceně byla věc, která přináležela mým podřízeným, a jsem přesvědčena, že tak to bylo správně,“ pokračovala bývalá ministryně. „Ministr jako politik, byť by třeba i ve svém občanském životě byl zbrojním expertem, tak ministerskou funkci nevykonává pro tuto svojí kvalifikaci. Ministr je osoba, politická figura, a jeho portfolio aktivit je značně široké,“ dodala.

Parkanová ve výpovědi uvedla, že konečnou fází v rozhodovacím procesu na úrovni ministerstva bylo tzv. kolegium, kde bylo zastoupeno asi 26 řídících pracovníků jednotlivých úseků. Parkanová kolegiu podle svých slov řekla: „Kdokoliv z vás vznese připomínku, která celý zamýšlený kontrakt zpochybní, bude to znamenat, že materiál do vlády nepředložím.“

Nikdo prý ale žádnou připomínku nevznesl a hlasování o kontraktu proběhlo jednomyslně.

O nákupu rozhodla vláda Mirka Topolánka (tehdy ODS) v roce 2009, den před koncem jejího fungování. Letouny nahradily dosluhující sovětské letouny Antonov AN-26.

Soudkyně případ nechtěla

Případ dostala před dvěma lety na stůl soudkyně Markéta Binderová. Ta nejprve odmítla případ rozhodovat kvůli své podjatosti – zná se dobře se dvěma svědky Karlem Schwarzenbergem (TOP09) a Alexandrem Vondrou (ODS). Odvolací soud ale její námitku odmítl s tím, že je profesionál a nemělo by to případ ovlivnit. Nehledě na to, že jsou zmínění svědci podle odvolacího soudu pro případ víceméně nepodstatní.

Loni na podzim vrátila Binderová případ pražskému vrchnímu státnímu zastupitelství k došetření. Podle soudkyně vyšetřovatelé v obžalobě dostatečně nevysvětlili motivaci obžalovaných k žalovaným skutkům. Tvrzení, že se Parkanová snažila nákupem letounů zalíbit premiérovi Topolánkovi, označila za „ryzí domněnky“.

Podobně nesouhlasila ani s tím, jakým způsobem vyšetřovatelé došli k výši údajné škody. Pražský městský soud ale počátkem letošního roku vyhověl stížnosti státního zástupce Jana Kořána proti vrácení spisu, soud tak mohl konečně začít.

Parkanová v souvislosti s tímto případem dostala v roce 2013 šestnáctitisícovou pokutu od Úřadu na ochranu osobních údajů. Bývalá ministryně totiž zveřejnila na svém webu protokoly o výsleších svědků i obviněných v případu CASA.

Chtěla tím dokázat, že z jejich výpovědí nevyplývá nic o její údajné trestné činnosti. Proti pokutě se bránila žalobou u soudu, ten ale rozhodl, že v tomto případě musí být právo na soukromí nadřazené právu na svobodu projevu, a žalobu zamítl.