Někdejší šéf vyšetřovacího týmu Mrázkovy vraždy a jeho lidé z tehdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) se totiž stejně jako oni ocitli před více než deseti lety v hledáčku inspekce, a to přesně ve chvíli, kdy se při svém pátrání dotkli „mocných“.

Hruška je přitom další, kdo si myslí, že za dubnovou akcí inspekce, při které tři detektivové z týmu Tempus strávili bez obvinění den a noc v policejní cele a o které Právo informovalo v úterý, mohla být snaha zkomplikovat odkrývání tajemného pozadí dosud neobjasněné popravy údajného šéfa tuzemského podsvětí Mrázka.

„Vypadá to jako účelový nátlak“

Také policisté, kteří případ po deseti letech znovu otevřeli, se podle zjištění Práva domnívají, že je někdo chce zastrašit a znevěrohodnit výsledky jejich práce.

„Neznám tu současnou situaci ani spis, takže jde o mé hypotézy, ale podle všeho se potvrzuje, že jakmile se začnete zabývat těmito vraždami, tak se zároveň dotknete velmi citlivých věcí. Historie se opakuje,“ konstatoval pro Právo Hruška.

Ten vedl v roce 2006 v ÚOOZ, řízeném Janem Kubicem, tým POKR, který se po likvidaci Mrázka postupně zabýval všemi neobjasněnými kmotrovskými vraždami z minulosti.

Je velmi zvláštní, že někdo přespí v cele a pak je bez obvinění propuštěn. Vypadá to jako účelový nátlakJaroslav Hruška, bývalý vyšetřovatel

Jednou z nich byla i poprava někdejšího romského bosse podsvětí Běly, kvůli které současní policisté z týmu Tempus obvinili bývalého člena policejní zásahovky a Bělova bodyguarda Pavla Šrytra a jeho někdejšího kolegu Jána Kaca. Právě okolnosti prověřování tohoto případu zajímaly podle informací Práva inspekci.

Zásah přišel přesně v době, kdy policie podala na státní zastupitelství návrh na podání obžaloby proti oběma obviněným. Už od počátku se přitom spekuluje o tom, že zadavatelem Bělovy vraždy mohl být právě Mrázek, pro kterého pak začal Šrytr pracovat.

„Potvrzuje se, že ty případy spolu mohou souviset. A je velmi zvláštní, že někdo přespí v cele a pak je propuštěn bez jakéhokoliv obvinění. Vypadá to jako účelový nátlak,“ poznamenal k tomu Hruška.

Zamítnuté odposlechy

Před deseti lety podle něj tehdejší Inspekce ministra vnitra zasáhla v momentě, kdy jeho tým žádal u soudu kvůli vraždě Mrázka o odposlechy na některé známé osobnosti.

„Předtím nám soud v několika případech vyhověl, ale tady návrhy zamítl s tím, že sice existuje podezření, ale to že není důvodné. S něčím takovým jsem se setkal poprvé a naposledy. Krátce nato přišla inspekce a zabavila nám počítače,“ uvedl Hruška.

Zároveň dodal, že inspekce tehdy měla podezření na falšování a neoprávněné proplácení cestovních příkazů v řádu desítek korun.

„Nic konkrétního nám ale nebylo řečeno, vše bylo v obecné rovině. Nic se ale samozřejmě neprokázalo. Kdyby se nás tehdy ředitel útvaru nezastal, tak v těch celách skončíme taky. Ostatně měli jsme takové informace,“ doplnil bývalý detektiv s odkazem na tzv. Kubiceho zprávu a výbušné vystoupení vedení tehdejšího útvaru v Poslanecké sněmovně těsně před volbami.

Bez podpory nadřízených podle Hrušky nelze citlivé kauzy vyšetřovat. „Z nás se pokusili udělat obyčejné zlodějíčky, je to taková snaha o znevěrohodnění konkrétních policistů,“ řekl Hruška s tím, že tehdejší ministr vnitra za ČSSD František Bublan podle něj celou situaci podcenil.

Od Mrázka vede cesta k mocným

Stejně jako v současné situaci přitom podle Hrušky mohlo být pro akce inspekce klíčové to, aby se odvedla pozornost od původního vyšetřování. „Samozřejmě by to mohl být ten motiv,“ nechal se slyšet exdetektiv.

Vysoce citlivých záležitostí a vysokého světa mocných se podle něj při rozkrývání pozadí Mrázkovy vraždy nelze nedotknout. „Neříkám, že Mrázek byl přímo zavražděn na pokyn někoho vlivného, ale při tom vyšetřování se zkrátka do těchto kruhů zákonitě musíte dostat,“ vysvětlil Hruška.

Konkrétnější být odmítl, naznačil pouze, že jde o složitý propletenec lidí z oblasti byznysu, politiky, ale i bezpečnostní komunity a justice. „Bez nich to nejde a staré lásky nerezaví,“ poznamenal Hruška.

Na adresu svých nástupců z týmu Tempus pak bývalý příslušník protimafiánské jednotky uvedl, že je smutné, když detektivové obětují svůj čas a často i zdraví na náročné vyšetřování, aby pak sami skončili v cele.

Pokud má podle něj inspekce vážné podezření na porušování zákona, měla by konat, nicméně vždy tak, aby její postup nebyl zpochybnitelný, tedy „aby nemohl vzniknout dojem, že jde ve skutečnosti o zastrašování“.