Pestrý repertoár nejrůznějších vytáček zná například Kateřina z jižní Moravy, která neúspěšně vymáhá na expartnerovi výživné na dceru už několik let.

„Soud mu například uvěřil to, že je osobou samostatně výdělečně činnou či že nemá žádné peníze a musí ho živit babička jeho kamaráda. Přitom je už dva roky zaměstnaný u jedné a téže firmy. Že není OSVČ, se dá snadno zjistit,“ řekla Právu Kateřina.

Ta se neúspěšně zkoušela obrátit na policii i na soudy. Expartner, kterému soud vyměřil tři tisícovky měsíčně, totiž párkrát za rok vždy nějaké peníze poslal, i když ne v plné výši. Aby mu ale hrozilo trestní stíhání, musel by neposílat peníze čtvrtý měsíc za sebou.

Nezvedají telefony, neinformují o novém bydlišti. Snaží se zkrátka zmizet matce z dohledu v naději, že ta pak komunikaci s nimi zcela vzdá.průzkum Asociace neúplných rodin

Jinou zkušenost má Klára, které bývalý manžel neplatil výživné sedm let. „Vždy se hájil tím, že nemá žádné peníze a nepracuje. Ve skutečnosti pracoval načerno bez smlouvy. Když jsem se soudu ptala, z čeho asi žije a platí nájem na byt, který přepsal na matku, soud mi odpověděl, že nemá povinnost to zjišťovat,“ vyprávěla Právu Klára. Její exmanžel nakonec skončil kvůli neplacení na rok ve vězení.

Útěk ze země nepomůže

Klářina slova potvrzuje nový průzkum, který si nechala vypracovat Asociace neúplných rodin v rámci programu Vaše výživné. Podle šetření, kterého se zúčastnilo 326 žen, přestává 83 procent otců s matkou dítěte komunikovat.

„Nezvedají telefony, neinformují o novém bydlišti. Snaží se zkrátka zmizet matce z dohledu v naději, že ta pak komunikaci s nimi zcela vzdá,“ uvádí se v průzkumu.
„Situaci tím paradoxně zhoršují i pro sebe. Matce pak nezbude nic jiného než se obrátit na policii nebo exekutora, aby ho vypátrali,“ komentuje to předseda asociace Petr Sýkora.

Je potřeba zaměřit se na plat a majetek, který povinný má v ČR – občas se totiž ukáže, že práce v cizině byla jen kamufláží.Petr Sýkora, předseda asociace

Dvě třetiny (68 procent) otců si uměle snižují svůj výdělek vyplácením bokem v hotovosti. Podle Sýkory tak ale vyhráno nemají. „Soud může uznat mzdu za účelově poníženou,“ řekl. Většina mužů se uchyluje k více praktikám současně, proto průzkum v součtu přesahuje sto procent.

Celkem 63 procent otců se naoko nahlašuje na pracovní úřady coby nezaměstnaní, pracují ale načerno. Ve čtyřiceti procentech papírově převádějí svůj majetek, tak jako Klářin exmanžel, na své příbuzné.

Pětina (21 procent) mužů nahlašuje, že odchází pracovat do zahraničí. „V takovémto případě je potřeba zaměřit se na plat a majetek, který povinný má v ČR – občas se totiž ukáže, že práce v cizině byla jen kamufláží,“ radí ženám Sýkora. V případě, že otec opravdu uteče za hranice, je možné věc řešit na základě evropského exekučního titulu. Exekuce pak neplatiče stihne i v zahraničí.

Od řidičáku k zálohám

Stát proti neplatičům bojuje různými způsoby, od roku 2013 je jim například možné odebrat řidičský průkaz. Vláda nedávno schválila návrh ministerstva práce a sociálních věcí o zálohovaném výživném, nyní by o něm měli rozhodovat poslanci.

Dva a půl roku neplatila nic. Musel jsem si narychlo vzít půjčku, kterou stále ještě splácím.Petr, jižní Čechy

Podle návrhu by stát měl vyplácet alimenty nejchudším samoživitelkám, jejichž příjem je nižší než 2,7násobek životního minima, a pak je na dlužnících vymáhat. Návrh je ale od začátku pod velkou kritikou opozice, výhrady k němu měly i koaliční ANOKDU-ČSL.

Nic ale není černobílé, existují i případy, kdy kladivo spravedlnosti udeří i na muže, kteří jsou v tom nevinně. Takový příběh vyprávěl Právu Petr z jižních Čech. „Před dvěma lety jsem měl infarkt a nemohl jsem pracovat. Než jsem se z něj vyhrabal, měl jsem na krku exekuci na 95 tisíc,“ řekl Právu.

V době nemoci totiž rodinnou kasu držela jeho druhá žena a ta mu tvrdila, že bývalé manželce alimenty posílá za něj. „Dva a půl roku neplatila nic. Musel jsem si narychlo vzít půjčku, kterou stále ještě splácím,“ svěřil se.