Začátek příběhu byl jako z červené knihovny. Mladou dívku po škole, která odjela pracovat do Mexika, okouzlil místní kavalír a dívka zanedlouho otěhotněla. V tu chvíli se ale pohádka začala zadrhávat. Už před narozením dítěte měl pár spory, které vyvrcholily tím, že žena odjela porodit do Česka. Na naléhání otce se ale ještě i s dcerou vrátila do Mexika. Tam už ale na ně čekala realita. Obě skončily pod dohledem přátel partnera. Naštěstí byl se ženou i její otec, který po nějaké době pomohl zburcovat ambasádu.

Podle zprávy z českého konzulátu v Mexiku, kterou má Právo k dispozici, je běžné nadřazené chování muže, přehnaná žárlivost, zavírání žen s dětmi doma, dokonce i odebrání dokladů.

„Po vylíčení, co prožili, tedy brutální zacházení ze strany  partnera, jsem ze své kompetence konzula rozhodl o poskytnutí ochrany celé rodině až do doby jejího co nejrychlejšího odletu z Mexika,“ popsal tehdejší konzul Jan Mráček.

Emočně poškozující a pro její osobnostní vývoj nevýhodné je její negativní ovlivňování členy rodiny proti otciMarcela Landová, znalkyně

Po tajném ubytování v hotelu následovala cesta na letiště. „Před vstupem do celního prostoru se objevili rodinní příslušníci otce a snažili se rodině zabránit v odletu. Nechybělo mnoho k fyzickému incidentu a útoku na rodinu i na mě,“ líčil dramatické okamžiky konzul. Matce i dceři se podařilo dostat do tranzitního prostoru, ale ani tam nebyly ještě v bezpečí. Otec dítěte se tam i bez platné letenky dostal a snažil se cestu zarazit. Nakonec jej ale zpacifikovala ochranka letiště.

Nový život

Žena si v Česku našla nového partnera, vdala se a mají další děti. Podle úřadů se jedná o harmonickou rodinu bez problémů. Problémy začaly ve chvíli, kdy se objevil otec dívky a začal se soudně domáhat styku s ní.

Soudkyně Městského soudu v Brně Zuzana Grimmová pak za asistence znalkyně Marcely Landové rozhodla, že dívka bude nejprve trávit čas s otcem pod dohledem matky a po několika setkáních si ji bude moct vzít na celý víkend. „Kontakt s otcem v žádném případě dítě neohrožuje. Emočně poškozující a pro její osobnostní vývoj nevýhodné je její negativní ovlivňování členy rodiny proti otci,“ konstatovala znalkyně Landová s tím, že u dívky vidí rozvíjející se syndrom zavrženého rodiče.

Zvracela, musela odejít domů, po setkání s otcem omluvena kvůli psychickému vypětízpráva ze školy

Přestože i Ústavní soud rozhodl, že dvanáctileté dítě je dost staré na to, aby soudy přihlížely k jeho názoru, dívčin pohled na věc znalkyni ani soudkyni neovlivnil. „Nechci se s ním vídat, neznám ho a bojím se ho, chová se divně,“ tvrdila dívka.

Narušuje ji to, varuje psycholožka

„Nejsou zde žádné okolnosti, pro které by se s dcerou nemohl stýkat, a je v zájmu nezletilé, aby si vytvořila vazby na svého biologického otce,“ stojí přesto v rozsudku. Ideální stav načrtnutý rozsudkem ale v praxi vypadal jinak. Podle zprávy ze školy se u kamarádské a oblíbené dívky, premiantky třídy, projevila před stykem s otcem změna chování.

„Zvracela, musela odejít domů, po setkání s otcem omluvena kvůli psychickému vypětí. Návštěvy tatínka jí zjevně neprospívají, dělo se to i při další schůzce. Při osobní komunikaci říkala, že se s ním nechce vídat, prosila o pomoc,“ napsala škola do své zprávy.

„Jednoznačně odmítá styky s vlastním otcem, významně frust­račně zpracovává soudně nařízený styk s biologickým otcem po 12 letech, dochází u ní k rozvoji úzkostné poruchy v návaznosti na vypjaté emoční situace, cítí se bezmocná. Narušuje to její duševní i společenský stav a její další psychosociální vývoj,“ varovala psycholožka Ja­roslava Strmisková, která dívku vyšetřovala.

Podle informací Práva se ale situace možná vyřeší „sama“. Otec totiž na posledních pár schůzek vůbec nedorazil.